Nejsou první, kdo přišel s touto tezí, a jejich spekulace naráží na opačné argumenty renomovaných sinologů. U nás s nimi nepřímo polemizuje jeden z nejvýznamnějších znalců Číny profesor Josef Kolmaš, jenž zkoumal věrohodnost cestopisu Milión, přeloženého z latiny do češtiny jako do jednoho z prvních národních jazyků už kolem roku 1400.

Kolmašovou výhodou přitom je, že se nesnaží – jak dokládají jeho přednášky – hned kategoricky odpovídat ano či ne, ale hledá nezaujatě fakta, a pak nabízí odpovědi.

Rozebírá tak pět nejčastěji citovaných důvodů, proč Marco v Číně za mongolské dynastie Jüan (1279−1368) údajně nemohl být.

Argumenty proti (dle Kolmaše)
Čínští kronikáři neuvádějí o Marcovi ani slovo.
Marco se mnohokrát zmínil o své činnosti vysokého úředníka na dvoře Kublajchánově, ale nikdy neuvedl přesně svůj titul.
Nepřivezl z Číny jediný písemný doklad své úřednické činnosti.
Hovoří o lvech a jiných podivných zvířatech v Číně, zatímco žádní lvi se tam nikdy nevyskytovali.
Nepodal žádné zprávy o tom, nač žádný cizinec nemohl tehdy nenarazit – nemá například ani zmínku o znakovém písmu, jídelních hůlkách či Velké čínské zdi.
Argumenty pro (dle Kolmaše)
Už sám fakt 700leté tradice o Markově putování a pobytu v Říši středu potvrzuje velkou životaschopnou sílu cestopisu a o něčem svědčí.
Omyly lze připustit: stovky místních jmen v cestopise, byť v překladech pod vlivem latinské a evropské grafiky a fonetiky všelijak zkomolené (Marco diktoval text ve starofrancouzštině), si nemohl autor přesně pamatovat.
Osoby zmiňované jménem jsou vesměs historické postavy doložené v čínských pramenech. V Evropě nebyly v Marcově době odjinud známy.
Marco zaznamenal události, jichž byl sám svědkem a prožíval je. Jsou opět bezpečně doložené v čínských pramenech.
Zmiňuje se o věcech, které do té doby Evropa prokazatelně neznala: například o kamenném uhlí. Číňané je těžili už po staletí, o papírových penězích, jež byly v Číně v oběhu už nejmíň od 10. až 13. století, o používání střelného prachu nebo o magnetické střelce a kompasu.
 Podal zevrubné popisy měst. Podrobnosti svědčí o tom, že je navštívil. Kdyby tam nebyl pobýval, takové detaily by neznal. Určitě ne o Chánbalyku (dnešním Pekingu), který Kublajchán vybudoval jako hlavní město.

Marco se ovšem mezitím stal výnosnou reklamou. Benátky po něm nazvaly své letiště. Snažili se i literáti a filmaři. Leckdo u nás pamatuje ambiciózní, Italy financovaný TV seriál nazvaný jednoduše Marco Polo. Natočil jej v roce 1982 režisér Giuliano Montaldo, hudbou doprovodil Ennio Morricone, zahrál si v něm i Burt Lancaster.

„Seriál byl krásný a historicky spolehlivý. Nedávno běžel na obrazovkách americký romantický příběh Marco Polo. To je úplný paskvil. Nepleťte to. Pokud můžete, vzpomínejte na ten první,“ dodává Kolmaš.