Půjčka, kterou Slováci odmítli Řecku poskytnout, je součástí mezinárodní pomoci v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 biliónu Kč). Tuto pomoc má Řecko čerpat v následujících třech letech a část už jí také obdrželo. Slovensko mělo k pomoci přispět poměrnou částkou ve výši 817,85 miliónu eur (zhruba 20,3 miliardy Kč).

Záchranná síť, ke které se Slováci naopak připojí, je systémem garancí za úvěry v objemu až 750 miliard eur (asi 18,6 biliónu Kč). Na jejím vytvoření se na jaře dohodly země EU a Mezinárodní měnový fond. Eurozóna, jíž je Slovensko součástí, má do fondu přispět garancemi za 440 miliard eur, z toho na Slováky připadá 4,37 miliardy eur (asi 108,4 miliardy Kč). Zbytek připadá na MMF a malá část na Evropskou komisi.

Rámcovou dohodu o pomoci eurozóny Řecku podepsal ještě před červnovými parlamentními volbami na Slovensku tehdejší ministr financí Ján Počiatek. Země jí ale mohla být vázána až po ratifikaci, což si vyžádalo souhlasné stanovisko parlamentu.

Zapojení Slovenska do ochranného eurovalu už dříve podmiňovala slovenská premiérka Iveta Radičová například zpřísněním dohledu nad dodržováním pravidel hospodaření členů EU. Evropská komise a Evropská centrální banka měly i prokázat, že problémový stát učinil všechno pro to, aby si zajistil peníze na finančních trzích. Pomoc by taková země mohla čerpat v souladu s pravidly MMF.