Článek
"Potřebujeme rozhodnutí nadcházejícího listopadového summitu, že protiraketová obrana našich národů a území je alianční mise," uvádí Rasmussen. Společný alianční systém by podle něj ukázal kolektivní vůli členů NATO bránit se před rostoucí hrozbou, kterou představují státy jako Írán.
Generální tajemník NATO v projevu také zdůraznil roli Ruska v projektu. Moskva by podle něj měla "vidět protiraketovou obranu spíš jako příležitost než jako hrozbu".
Pokud by Teherán dokončil vývoj mezikontinentální balistické střely, "byl by v dostřelu celý evropský světadíl stejně jako celé Rusko," varoval Rasmussen.
Západ Írán podezřívá ze snahy získat jadernou zbraň. Teherán už v současnosti disponuje raketami, které jsou schopné zasáhnout Turecko, Řecko, Bulharsko a Rumunsko.
Šéf NATO mluvil o spolupráci aliance s Ruskem při budování protiraketové obrany už koncem loňského roku. Moskva na to reagovala vyjádřením, že vidí spolupráci jako možnou.
Zatímco Spojené státy už mají ve výzbroji vlastní systém protiraketové obrany, evropské země NATO ne.
Možné systémy
USA používají kombinaci několika systémů, základem je pozemní systém GBI se sily v Kalifornii a na Aljašce, který měl být podle George Bushe rozšířen i do Evropy, ovšem nikoli jako alianční, ale jako americký. Barack Obama od plánu ustoupil. Druhou součástí amerického systému je námořní systém Aegis. Jeho pozemní verze by měla být podle amerických plánů rozmístěna v Evropě. Oba tyto systémy zasahují balistické rakety ve stratosféře. Posledním článkem jsou rakety patriot zasahující dopadající rakety. Ty se rozmisťují v Polsku.
Evropa zatím ucelený systém nemá. Zatím se počítalo s tím, že se evropští členové NATO budou soustřeďovat na vývoj systému ochrany bojiště před balistickými raketami, u něhož se také uvažovalo, že by mohl chránit Evropu.
Rusko vždy říkalo, že má zájem zapojit se do společné protiraketové obrany, pokud se bude podílet na jejím vývoji.