Článek
Dokument se konkrétně zmiňuje o čtvrtém pozemním jaderném výbuchu, který Francie provedla v alžírské poušti 25. dubna 1961. Jeho cílem bylo mimo jiné „získat poznatky o fyziologických a psychických účincích exploze na lidi a zajistit si tak potřebné podklady pro fyzickou a morální přípravu vojáka moderní doby“.
Při zmíněném pokusu simulovala francouzská armáda dva defenzivní manévry a zpětné dobytí pozice, která byla předtím zničena atomovou bombou. Vybráno bylo na 300 vojáků francouzského kontingentu v tehdejším západním Německu.
Pouhých 35 minut po výbuchu se jednotka pěšky přiblížila k jeho epicentru až na 700 metrů. Část vojáků v terénních vozidlech dojela hodinu po explozi dokonce až do místa vzdáleného od epicentra pouhých 250 metrů.
Velitelé do zamořeného prostoru chodit neměli
Jedním ze závěrů testu bylo, že se do zamořeného prostoru „nikdy nemá vydávat velitel“. A protože plynové masky snižují mobilitu vojáků na polovinu, mohly být tyto prostředky napříště nahrazeny obyčejnými maskami proti prachu. Vojáci navíc měli dovoleno i tyto masky v kontaminované atmosféře na chvíli odložit.
Ve Francii dodnes žije na 4800 lidí, kteří se účastnili pokusných atomových zkoušek prováděných na Sahaře a později v Polynésii v letech 1961 až 1996. Více než jedna třetina z nich trpí rakovinou. Zcela zdravých je jen desetina.
Ministr obrany Hervé Morin se nechal slyšet, že zmíněnou tajnou zprávu nezná. Vojáci však podle něj při jaderných testech dostali jen „velmi slabé dávky záření“.
Představitel nevládní organizace pro kontrolu zbrojení CDRPC Patrice Bouveret je však přesvědčen, že i toto slabé ozáření způsobilo vojákům trvalé zdravotní potíže. "Je možné diskutovat o tom, že se v kontextu doby prováděly podobné vojenské manévry. Ale že to vše se dělo bez jakéhokoli ohledu na sociální či zdravotní dopady na lidi, to je téměř zločinné," řekl Bouveret BBC a dodal: "Až dosud jsme nikdy neměli přímé potvrzení, že byli pěšáci nasazováni do těchto manévrů. Úřady věděly, že je vystavují nebezpečí, když je vysílají na tyto manévry, a že by minimálně měly zavést opatření na ochranu jejich zdraví."
Veteráni si také stěžují, že jejich odškodnění je nízké a že je dostala jen část postižených.
Ministr dodává, že se podařilo prosadit, že oběti výbuchů letos dostanou celkem deset miliónů eur odškodnění. „Můžeme tuto sumu i zvýšit, jestliže to bude nutné,“ dodal Morin.
Od prvního testu v roce 1960 do posledního v roce 1996 Francie provedla podle oficiálních údajů 210 jaderných zkoušek. Nejprve 17 na Sahaře v Alžírsku. Poté, co v roce 1962 vyhlásilo nezávislost, pokračovala od roku 1966 v testech ve Francouzské Polynésii, kde jich provedla 193.