Pád komunismu hodnotí Východoevropané pozitivně, ale s menším nadšením

Přestože všude vzrostla spokojenost s osobním životem - což dokumentuje srovnání s prvním podobným průzkumem v socialistických zemích z roku 1991 -, paradoxně výrazně přibylo lidí, kteří tvrdí, že se měli v éře komunismu lépe. Nicméně mezi jednotlivými zeměmi jsou výrazné rozdíly.

Především v Maďarsku téměř klesla spokojenost lidí s demokracií o 18 procent, s kapitalismem pak dokonce o 34 procent (spokojeno už je jen 46 procent Maďarů). Podobně je výrazná nespokojenost cítit na Ukrajině.

V České republice schvaluje přechod k demokracii 80 procent lidí, avšak přechod ke kapitalismu, který se u českých občanů těšil ještě větší podpoře v roce 1991 - 87 procent, ztratil devět procent příznivců.

Nespokojenost Maďarů a Ukrajinců souvisí se značnými ekonomickými problémy obou těchto zemí, které ještě umocnila ekonomická krize a v případě Ukrajiny i krize politická. V Maďarsku si tak 72 procent myslí, že lidé se mají hůř než za komunismu. Češi jsou v této otázce na opačném konci žebříčku s 39 procenty, které souhlasily s tímto výrokem.

Všichni Východoevropané jsou přitom paradoxně se svým životem spokojenější, než byli v roce 1991. Z čísel vyplývá, že se společnost více rozvrstvuje a vytváří se silnější střední vrstva - různě silná - která je se svým životem spokojena.

Poměrně společné je lidem ve Východní Evropě vnímání korupce jako hlavního problému, Česká republika v tom není výjimkou. Jedině ve Východním Německu se korupce do první trojky problémů vůbec nedostala - zřejmě tam fungují lépe normy - psané i nepsané - přejaté ze Západního Německa.

Pozitivní trendem v Evropě je podle průzkumu Pew Research pokles etnické nevraživosti. Poklesl výrazně počet lidí, kteří cítí nenávist k jinému etniku - menšině. Celkově v tomto ohledu není mezi Západo a Východoevropany rozdíl. Nicméně jedno etnikum není opravdu oblíbené - Romové. Myslí si to 84 procent Čechů, 78 procent Slováků a 69 procent Maďarů.

Pokud jde o vztahy k jiným národům, vnímá stále většina Východoevropanů negativně především vliv Ruska, vyjma Ukrajiny a Bulharska. Zajímavá je v této souvislosti situace na Slovensku, které je rozpolcené (34 procent vnímá ruský vliv negativně, 34 procent pozitivně a zbytek neví). V Česku vnímá 44 procent procent ruský vliv negativně, opačný názor má 24 procent.)

Jejich obavy jsou v jistém smyslu oprávněné, protože Rusko zažilo renesanci nacionalismu i myšlenky imperialismu. Rozpad Sovětského svazu vnímá jako neštěstí 58 procent Rusů a 47 procent zastává názor, že pro Rusko je přirozené mít impérium.

Pew Reserch Center si všiml ještě jednoho zajímavého rozdílu mezi Evropou a Amerikou, který přetrvává. S názorem, že je osobní úspěch předurčen silami mimo naši kontrolu Evropané - nadpoloviční většina v každé zemi - většinou souhlasí (kromě Británie). Zatímco Američané ze 68 procent s takovým tvrzením nesouhlasí. Nicméně i tady je pozitivní posun a Evropané jsou kromě Francouzů méně fatalističtí než v roce 1991.

Průzkum Pew Research Center zkoumal postoje 14 760 dospělých lidí ve 14 evropských státech v období od 27. srpna do 24. září letošního roku. Průzkum zahrnul vedle východoevropských zemí i vybrané země Západoevropské a také Spojené státy.