EU kontruje, chce záruky po Klausovi
Švédské předsednictví požaduje po Praze záruky, že prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu, pokud získá Česká republika výjimku z listiny základních práv EU. V Lucemburku to v pondělí řekla švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová s českým premiérem Janem Fischerem
FOTO: Roman Vondrouš , ČTK
pondělí 26. října 2009, 19:13 - Lucemburk
"Na to, abychom udělali jakýkoli ústupek, musíme mít garance, že podepíše," řekla Malmströmová.
Ministryně zdůraznila, že je ale také třeba vyčkat rozhodnutí českého ústavního soudum který má na žádost skupiny senátorů určit, zda je Lisabonská smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. V úterý začíná jeho zasedání v této věci. Do jeho rozhodnutí Klaus smlouvu ani podepsat nemůže.
Česko je jedinou zemí, která "Lisabon" zatím neratifikovala. Schválili ji sice čeští zákonodárci, avšak chybí podpis prezidenta. Ten si dal podmínku, že si Praha musí dojednat výjimku z listiny základních práv, která by se po vstupu smlouvy v platnost stala právně závaznou. Klaus se ale obává, že by mohla listina otevřít cestu k prolomení takzvaných Benešových dekretů.
Benešovy dekrety nebudou zmíněny
Proti tomu už se postavilo Maďarsko, které nechce o žádné výjimce v souvislosti s dekrety ani slyšet. Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle ale v pondělí ujistil, že Benešovy dekrety nebudou ve výjimce vůbec zmíněny.
"V našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy," řekl Füle a později upřesnil, že měl na mysli právě Benešovy dekrety, na jejichž základě po 2. světové válce na území tehdejšího Československa přišli o majetek sudetští Němci a část maďarské menšiny.
Klaus ovšem žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou právě kvůli případným majetkovým nárokům sudetských Němců, přestože řada expertů tvrdí, že listina nic podobného neumožňuje a neplatí zpětně.
ČR ale má šanci výjimku získat. Měla by být obecná a měla by mít podobu čárky a slovního spojení "Česká republika", jež by se přidala k výjimce z Listiny základních práv EU, kterou již mají Polsko a Británie.
Britové výjimku získali z obav, aby Listina základních práv EU neovlivňovala jejich sociální zákonodárství a Poláci zase kvůli obavám, aby manželský svazek nemohli uzavírat homosexuální páry. Listina totiž garantuje mimo jiné i právo na práci či právo na manželství.
ODS měla už dříve výhrady k Listině právě kvůli restrikcím na trhu práce.
Zahraniční
Sudetští Němci dali cenu židovskému spisovateli z Nového Jičína
Výzvami k dialogu adresovanými České republice zahájili v sobotu sudetští Němci svůj každoroční sraz. Setkání představitelů menšiny...
Spisovatel Grass opět kriticky veršuje, tentokrát haní Evropu za postoj k Řecku
Německý spisovatel Günter Grass ve své nejnovější básni kritizuje Evropu za to, jak se chová k Řecku sužovanému krizí. Tento krátký...
Mlha způsobila v Brazílii hromadnou srážku autobusů, zemřelo šest lidí Video
Hustá mlha na silnici v brazilském severovýchodním státě Bahia zapříčinila v pátek ráno tragickou hromadnou nehodu. Skončilo v sobě...



