Zhruba 83 procent Romů v Česku si myslí, že diskriminace v zemi je rozšířená. Na Slovensku má stejný názor 80 procent Romů. V Maďarsku je o rozšířenosti nerovného zacházení přesvědčeno 90 procent místních Romů, v Řecku 78 procent, v Polsku 76 procent, v Rumunsku 41 procent a v Bulharsku 36 procent.

Výzkum se soustředil na nerovné zacházení při hledání zaměstnání či bydlení, v práci, ve zdravotní péči, sociálních službách, v restauracích, obchodech a bankách. V posledních 12 měsících diskriminaci v těchto oblastech zažilo podle svých slov 64 procent Romů v ČR.

Ve službách se s diskriminací setkalo 42 procent českých Romů. Stejné zkušenosti má čtvrtinaRomů na Slovensku. Nejhorší byla situace v Polsku, kde si na nerovné zacházení ve službách stěžovalo 48 procent Romů.

Varovná čísla

Ředitel FRA Morten Kjaerum zdůraznil, že jde o první podobný průzkum. Považuje jej za velmi důležité: Šetření odhaluje skutečnou výši neoficiálních čísel počtu případů rasově motivovaných trestných činů a diskriminace v Evropě. Oficiální údaje o projevech rasismu jsou špičkou ledovce." 

Ze všech etnik podle nejvíce pociťují diskriminaci právě Romové, ze všech tázaných Romů v sedmi sledovaných zemích EU uvedl každý druhý, že se během posledních 12 měsíců stal obětí diskriminacemi. Na druhém místě jsou přistěhovalci se subsaharské a severní Afriky s 41 a 36 procenty. Za závažné Kjaerum považuje, že stanou-li se příslušníci menším oběťmi trestných činů nebo diskriminace, tak to neohlašují a pachatelé proto zůstávají nepotrestáni. Domnívají se, že by to k ničemu nevedlo. V některých zemích justici nevěří 100 procent romských respondentů

Průzkum se zaměřil na situaci přistěhovalců a příslušníků menšin ve všech 27 zemích EU. Zjišťoval, zda se setkávají s diskriminací. Zkušenosti Romů sledoval v sedmi státech - v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a v Řecku.