Hlavní obsah

Írán může mít do půl roku jadernou bombu, varuje německá tajná služba

– Berlín

Podle německé tajné služby BND může mít Írán do šesti měsíců jadernou bombu a může ji otestovat stejně, jako to učinila Severní Korea. Ve středu to uvedl na svých internetových stránkách časopis Stern. Teherán podle těchto zdrojů v současnosti intenzivně pracuje na výrobě raketových nosičů, na čemž se podle Sternu podílejí i německé firmy.

Článek

"Když budou chtít, mohou jadernou bombu odpálit do půl roku," tvrdí specialisté Spolkové zpravodajské služby (BND). Předpokládají, že Íránci provedou test v podzemí podobně jako Severní Korea. 

Tak jednoznačné vyjádření k jadernému programu Teheránu podle hamburského magazínu ještě nezaznělo. Podle poznatků BND má Írán v současnosti k dispozici kompletní technologii na obohacování uranu i dostatek centrifug na získávání uranu použitelného pro výrobu zbraní hromadného ničení.

"Tomu by před pár lety ještě nikdo nevěřil," komentoval to jeden z expertů německé rozvědky. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) instalovali Íránci v jaderné elektrárně Natanz přes 7000 centrifug, z nichž funkčních bylo na počátku června 4920. Pomocí nich podle MAAE obohatili 1,3 tuny uranu, což je podle Sternu dostatek materiálu pro dvě bomby.

Zemi chybí nosiče

Dosud se uvádělo, že počet odstředivek nestačí na produkci potřebného množství velmi vysoce obohaceného uranu pro výrobu jaderné zbraně. Tvrdilo se, že je jich potřeba asi 20 000. 

Íránu zatím chybí podle BND funkční nosiče. Tamní režim nyní intenzivně pracuje na raketách, které budou schopné dopravit jaderné hlavice i do Evropy. Komponenty i technologii pro jejich výrobu pořizují prý Íránci po celém Západě, včetně Německa.

Hlavním nákupčím je podle Sternu asi padesátiletý Saíd Mohammad Hosejnián, který cestuje pod různými pseudonymy a řídí více než stovku krycích firem, jejichž linky vedou do Teheránu. Podle BND je Hosejnián jedním z nejhledanějších mužů na světě.

Hamburský časopis tvrdí, že s Hosejniánem spolupracují i němečtí podnikatelé především "ze středních vrstev". Riskují tak, že se dostanou do střetu s německým zákonem o zahraničním obchodě a kontrole válečných zbraní. Zbrojní obchod s Íránem také přísně omezují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Reklama

Výběr článků

Načítám