Je otázkou nakolik se stane toto rozhodnutí vzorem pro jiné soudy a země, protože i v USA existují rozhodnutí v opačném duchu, nicméně právní kancelář DLA Piper Prague LLP na toto nebezpečí upozorňuje své klienty.

Oč vlastně šlo v rozsudku u newyorského soudu, který se považuje za přelomový?

Šlo o pracovněprávní spor, ve kterém Kathleen Romanová žalovala výrobce kancelářských křesel Steelcase kvůli zranění, které utrpěla během výkonu svého povolání, když se pod ní jedno z křesel žalované strany rozpadlo. Zranění jí mělo způsobit dlouhodobé následky, díky nimž nemohla po sedm let pracovat a užívat si života. Podle svých advokátů prodělala několik operací páteře, které v úhrnu stály 200 000 dolarů.

Obhajoba však dokazovala na základě zveřejněných příspěvků z Facebooku a MySpace, že Romannové příspěvky a fotografie vyprávějí zcela odlišný příběh. Ukazují ji na výletech na Floridu a do Pennsylvánie, které vyvracejí tvrzení, že by si nemohla užívat života. Zároveň obhajoba požádala o přístup k příspěvkům privátním a vymazaným, které by mohly její způsob života dále dokreslit.

Soud obhajobě na konci září vyhověl a zároveň se opřel do federálního zákona na ochranu soukromí, který omezuje možnost vlády nutit poskytovatele služeb na internetu k odhalení privátních údajů jejich klientů. Tato norma je však podle profesorky Anity Ramasastryové z Washingtonské univerzity příliš komplikovaná a neodpovídá už současnému stavu a především realitě sociálních sítí na webu. Americký Kongres se má tímto zákonem znovu brzy zabývat.

Kalifornie rozhodla opačně

Podobné rozsudky, které připustily příspěvky na Facebooku jako důkaz se objevily i v jiných amerických státech a také v Kanadě. Ramasastryová však zároveň upozorňuje, že například kalifornský soud přistoupil v jiném případu spojeném s Facebookem v odlišném duchu.

Umělec Buckley Crispin zažaloval oděvní firmu Christian Audigier za to, že použila jeho návrh způsobem, který šel za rámec původního kontraktu. Obhajoba jako protidůkaz použila facebookovou komunikaci umělce s ní i s třetími stranami. Umělcovi advokáti se však odvolali na zákon chránící soukromou komunikaci a soudce jejich námitce vyhověl a důkaz nepřipustil.

Ramasastryová v této souvislosti navrhuje obdobu zlaté střední cesty, kdy by měla být chráněna komunikace označená jako privátní, ale příspěvky uvolněné na Facebooku v režimu i pro přátele přátel by mohly být považovány za veřejné a ne soukromé.