Hlavní obsah

V Peru se objevil mor

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lima

Nákazu morem v Peru nepřežil čtrnáctiletý chlapec a nejméně 31 dalších lidí se touto nemocí infikovalo. Informoval o tom peruánský ministr zdravotnictví Oscar Ugarte.

Foto: Miroslav Benč, Novinky

Peru

Článek

Mor se objevil na severu země, asi pět set kilometrů od metropole Limy. Podle ministra chlapec trpěl Downovým syndromem a na dýmějový mor zemřel 26. července.

Většina nakažených měla právě tento druh choroby, navíc se ještě vyskytly čtyři případy plicního moru, uvedl Daily Telegraph.

Při posledním výskytu moru v Peru v roce 1994 zemřelo 35 lidí. Dýmějový mor se přenáší kousnutím blech, plicní mor se přenáší vzduchem.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Poslední epidemie moru postihla Čechy a Moravu počátkem 18. století. V současnosti se v Česku, stejně tak jako v celé Evropě onemocnění téměř nevyskytuje, je však stále hlášeno z Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie a Afriky.
Původce nemoci je stále přítomný ve zvířecích populacích od Kavkazu směrem na východ přes centrální Rusko, Kazachstán, Mongolsko a části Číny; v Jihozápadní a Jihovýchodní Asii, Jižní a Východní Africe včetně Madagaskaru, v Severní Americe od pobřeží Tichého oceánu směrem na východ k Velkým pláním a z Britské Kolumbie až po Mexiko. V Jižní Americe se vyskytuje na dvou místech v Andách a v Brazílii.
Zdroj: Novinky.cz, Wikipedie

Mor

Nemoc způsobuje bakterie Yersinia pestis. Ve středověku si mor vyžádal milióny obětí. Dnes se vyskytuje vzácně, nejčastěji v Jižní Americe a Asii. Je velmi dobře léčitelná antibiotiky.

Nemoc má dvě formy, plicní – tzv. černou smrt - a bubonickou, známou také jako dýmějový mor. Tato forma nemoci je častější. Zdrojem onemocnění byli nejčastěji hlodavci, blechami se nemoc přenesla na lidi.

Plicní i bubonickou formu provázejí vysoké horečky. Při dýmějovém moru nemocnému v místě kousnutí blechou vznikne puchýř a během několika dní pacientovi otečou mízní uzliny v tříslech a podpaží. Právě tam se bakterie hromadí a šíří se dál do těla. Bez léčby umírá asi 60 procent lidí.

Mnohem zákeřnější je forma plicní, která se šíří kapénkovou infekcí. Bakterie v tomto případě napadá plíce, nemoc se projevuje kašlem s příměsí krve. Neléčená má nemoc úmrtnost téměř 100 procent. Pacient umírá během několika dní. Právě tato plicní forma postihla Evropu v letech 1347-1349. Tehdy se rozšířila z Asie a při epidemii zemřela až třetina obyvatel kontinentu, především v Itálii, Francii a Anglii.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám