Hlavní obsah

V Ankaře se odpálili dva sebevražední atentátníci, tvrdí Turecko

Existují jasné důkazy, že pumový útok, který v Ankaře připravil o život nejméně 95 lidí, spáchali dva sebevražední atentátníci. Řekl to turecký premiér Ahmet Davutoglu. Prokurdská opoziční Lidová demokratická strana (HDP) tvrdí, že obětí bylo 97.

Foto: Depo Photos, ČTK/AP

Turecký policejní patolog na místě výbuchu v Ankaře

Článek

Turecká vláda označila výbuchy za teroristický čin. Podle Davutoglua existují tři potenciální podezřelí ze spáchání útoku - radikálové z organizace Islámský stát, bojovníci ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a členové zakázané extrémně levicové Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). V reakci na útoky premiér vyhlásil třídenní smutek.

Centrem turecké metropole v sobotu otřásly dva výbuchy, které si vyžádaly nejméně 86 mrtvých a 186 zraněných. Někteří z nich jsou v kritickém stavu. [celá zpráva]

Foto: Depo Photos, ČTK/AP

Zranění po výbuchu v Ankaře čekají na sanitku.

K útokům došlo krátce před začátkem mírového pochodu pořádaného levicovými a kurdskými aktivisty, kteří chtěli protestovat proti násilným střetům mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.

V Turecku se budou 1. listopadu konat předčasné parlamentní volby. Už před minulými volbami v červnu se prokurdská HDP několikrát stala terčem útoků. Ten nejkrvavější se odehrál na předvolebním mítinku ve městě Diyarbakir, kde nastražená nálož s výbušninou TNT 5. června zabila čtyři lidi a stovku dalších zranila.

Foto: Burhan Ozbilici, ČTK/AP

Pyrotechnik kontroluje kufr na místě výbuchu. Ukázalo se, že je prázdný.

"Občané Turecka a všechny politické síly by měli čelit jednotně teroristům a těm, kdo se snaží zemi destabilizovat," uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn. Za "bezohledný a barbarský útok" označil výbuchy v Ankaře generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland a zároveň připomněl, že svoboda shromažďování je jedním z pilířů demokracie.

Největší teroristické útoky v Turecku za posledních dvacet let
10. října 2015 - Dva výbuchy si v centru Ankary vyžádaly nejméně 86 mrtvých; exploze nastaly krátce před začátkem mírového pochodu proti narůstajícímu násilí mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.
11. května 2013 - Při dvou pumových explozích v tureckém Reyhanli u hranic se Sýrií zahynulo 52 lidí a na 140 dalších bylo zraněno; v oblasti žije mnoho syrských uprchlíků. Podle některých informací stáli za útokem bojovníci organizace Islámský stát (IS).
20. července 2015 - Sebevražedný atentátník zaútočil na kulturní středisko ve městě Suruç u hranice se Sýrií, zabil 33 lidí a přes sto osob zranil; nejvíce obětí bylo mezi studenty, kteří právě oznamovali svůj záměr odjet pomáhat do syrského města Kobani. K zodpovědnosti za útok se přihlásil IS.
20. listopadu 2003 - Dva mohutné výbuchy v Istanbulu na britské cíle - u britského konzulátu a u britské banky HSBC - si vyžádaly nejméně 32 mrtvých a na 400 zraněných.
10. října 2015 - Dva výbuchy si v centru Ankary vyžádaly nejméně 30 mrtvých; exploze nastaly krátce před začátkem mírového pochodu proti narůstajícímu násilí mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.
15. listopadu 2003 - Dvě nálože v autech explodovaly před synagogami v centru Istanbulu; zabily 27 lidí včetně atentátníků a na 300 dalších zranily.
8. listopadu 1996 - Komando povstalců ze Strany kurdských pracujících (PKK) zaútočilo granátomety na autobus u vesnice Çukurca v provincii Hakkari; zemřelo 17 osob a osm dalších bylo zraněno.
13. března 1999 - Výbuch bomby v obchodním středisku v Istanbulu si vyžádal 13 mrtvých a šest zraněných; k útoku se přihlásili povstalci z PKK.
30. června 1996 - Při sebevražedném útoku ve východotureckém městě Tunceli přišlo o život deset lidí a 30 dalších bylo zraněno; k odpovědnosti se přihlásila PKK.

Brutální útok odsoudila i česká diplomacie a premiér Bohuslav Sobotka. "Je nutné, aby byl tento odsouzeníhodný čin vyšetřen a viníci postaveni před soud a potrestáni," uvedl Sobotka v prohlášení.

V Turecku se od letošního července, kdy zkrachoval proces usilující o mírové řešení sporu vlády s radikály ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), výrazně zvýšil počet střetů armády s bojovníky PKK. O život od té doby přišlo asi 150 příslušníků tureckých bezpečnostních sil a stovky ozbrojenců z řad zakázané kurdské strany.

Očekávalo se, že PKK ohlásí před nadcházejícími volbami jednostranné příměří. Její představitelé v sobotu skutečně oznámili, že dočasně zastaví všechny své operace: upozornili ale, že kurdští bojovníci se budou v případě otevřeného útoku bránit.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám