"Jsem připraven stát se prvním Íráncem, který je ochoten se obětovat pro naše vědce," řekl prezident. Ahmadínežádovi letos vyprší druhé funkční období v čele státu a ústava mu zakazuje kandidovat potřetí. Jako vůbec první Íránec se do vesmíru podívala jako turistka v roce 2006 čtyřicetiletá Američanka íránského původu Anousheh Ansariová. Za let na palubě ruské lodi Sojuz údajně zaplatila 20 milionů dolarů.

Spor o opici

Írán tvrdí, že je jen "opičí krok" od pilotovaných letů a že spekulace vznikly zveřejněním špatné sady fotografií.Opice, kterou Írán připravoval na odlet, měla totiž světle šedou srst a mateřské znaménko nad pravým okem. Opice, jež se vrátila z kosmu, má tmavší srst a žádné znaménko.

"Vypadá to jako velmi odlišná opice, nos, rysy, všechno je jinak," řekl Yariv Bash, zakladatel a generální ředitel neziskové organizace Space Israel, která se snaží o nepilotovaný let do vesmíru.

"To znamená, že buď původní opice zemřela na infarkt poté, co raketa přistála, nebo že experiment nešel tak dobře," uvedl Bash pro Telegraph.

Mohammad Ebrahímí z íránského vesmírného úřadu agentuře AP řekl, že mezi oficiálními fotografiemi jsou i starší snímky jedné z náhradních opic. Pro let bylo současně testováno více primátů.

Na snímku vpravo je zvíře, které Írán připravoval na cestu do vesmíru. Vlevo zvíře vyfocené po údajném úspěšném přistání.

Na snímku vpravo je zvíře, které Írán připravoval na cestu do vesmíru. Vlevo zvíře vyfocené po údajném úspěšném přistání.

FOTO: ČTK/AP

Harvardský astronom Jonathan McDowell, který sleduje vypouštění raket a vesmírné aktivity, prohlásil, že let opice do vesmíru byl skutečný. Má však trochu jiné vysvětlení pro fotografie. Podle něj šedá opice se znaménkem zahynula při nepodařené vesmírné misi v roce 2011. Írán nikdy nepotvrdil, že by v roce 2011 uskutečnil nepodařený let a že by opice uhynula.