"Bojoval až do konce, zemřel jako svobodný muž," řekl Vuillemin.

Papon by převezen do nemocnice již minulý týden pro srdeční problémy, v úterý se podrobil operaci, o níž první zprávy hovořily jako o úspěšné.

Soud v roce 1998 odsoudil Papona na deset let vězení za podíl na deportaci 1690 Židů z oblasti Bordeaux, kde byl za války generálním tajemníkem prokuratury, do německých vyhlazovacích táborů. V roce 2002 byl ale vzhledem ke své nemoci a stáří propuštěn.

V roce 2004 kasační soud odmítl jeho stížnost, kterou chtěl dosáhnout nového procesu. Papon nikdy na veřejnosti nevyslovil politování nad svými činy. 

"Budeme si ho pamatovat nejen jako zločince, ale také jako symbol odpovědnosti francouzského státu za pokus o bvyhlazení Židů v Evropě," řekl předseda franckouzské asociace židovských studentů Benjamin Abtan.

Soud začal až v roce 1997

Přestože Papon kolaboroval s německými okupanty, nezabránilo mu to po válce v úspěšné politické kariéře. Byl prefektem v Alžírsku a v letech 1958 až 1967 pařížským policejním prefektem. V této funkci dal krvavě potlačit demonstraci za nezávislost Alžírska. Později byl poslancem a v letech 1978 až 1981 dokonce ministrem rozpočtu. Byl mimo jiné nositelem Řádu čestné legie.

V roce 1981 zveřejnil týdeník Le Canard enchaîné dokumenty, které ho usvědčovaly z podílu na deportacích Židů z Bordeaux. Po mnoha průtazích se případ dostal před soud v roce 1997. Po odsouzení se Papon nějakou dobu skrýval a nakonec strávil ve vězení tři roky.

Papon byl jediný vysoký představitel kolaborantského vichystického režimu, který byl z podílu na zločinech proti lidskosti usvědčen. Jeho právník řekl, že i když byl Papon stíhán pro podíl na zatčení, únosu a zavraždění víc než 1600 osob, rozsudek byl nakonec založen na případech 43 osob.