Profesor Lynn dospěl na základě výzkumů, do kterých se zapojili britští a američtí vědci a akademici, k názoru, že lidé s vyšším IQ (inteligenčním kvocientem) se mnohem častěji odvracejí od víry v boha. K této interpretaci dospěl na základě skutečnosti, že mezi příslušníky britských a amerických vědeckých asociací se vyskytuje mnohem nižší podíl věřících, než je tomu v celkové populaci.

"Proč by mělo méně akademiků věřit v boha oproti běžné populaci? Já věřím, že je to jednoduše způsobeno rozdílem v IQ. Akademici mají vyšší IQ, než je tomu v běžné poplaci," řekl Richard Lynn.

Svá slova dokládá i na příkladu dospívání dětí. Na začátku povinné školní docházky děti většinou věří v boha. Ve chvíli, kdy začínají dospívat a jsou vzdělanější, začínají o existenci boha pochybovat, tvrdí Lynn.

Psycholog zároveň poukazuje na historický vývoj naší společnosti. S rozšiřující se vzdělaností jednotlivých národů klesal podíl věřících, poukazuje profesor Lynn.

Lynn má pověst kontrovezního akademika

Proti jeho závěrům se ale ohrazují nejen příslušníci církví, ale i samotní akademici. Nejinak tomu bylo i v minulosti, kdy Richard Lynn ve svých pracích poukazoval, že výši IQ ovlivňuje příslušnost k jednotlivým rasám či k pohlaví.

"Spojovat takto náboženskou víru a inteligenci může vést k nebezpečnému trendu, totiž k rozvoji zjednodušeného výkladu náboženství, jako by šlo o nějakou primitivní záležitost," ohrazuje se proti Lynnovi profesor Gordon Lynch z Birbeck College v Londýně.

Lektor křesťanské teologie, doktor Alistair McFayden, uvedl pro deník Telegraph, že v Lynnových závěrech spatřuje nádech protináboženského postoje, který je příznačný pro současnou západní civilizaci.