Za prvního ježka v kleci je považován vynález Clarence A. Worralla z Filadelfie ve státě Pensylvánie ve Spojených státech amerických, nechal si ho patentovat 7. dubna 1896. Hlavolam byl tvořen ze spodní a vrchní čtvercové desky, které byly propojeny čtyřmi tyčkami. Uvnitř se nacházela koule se třinácti různě dlouhými ostny, přitom od středu jich směřovalo málo, většinou trčely od koule v různých úhlech. Hlavolam prvního ježka v kleci byl vyroben ze dřeva.

První známý patent ježka v kleci

První známý patent ježka v kleci

FOTO: Ježci v kleci

Hlavolam Had a hvězda

Hlavolam had a hvězda

FOTO: Ježci v kleci

Existuje však ještě druhá teorie vzniku ježka v kleci, která pochází až z Japonska. Říká se, že Worrallův ježek v kleci byl inspirován právě japonským hlavolamem s názvem Had a hvězda. Ten se objevil v katalogu Selchow & Righter 25. května 1895. Hlavolam představuje hvězdu s šesti hroty omotanou hadem, princip je v tom, že hvězda se musí dát do správné pozice tak, aby snadno vyklouzla ze zajetí hada. A právě toto pravidlo hlavolamu je totožné s tím u ježka v kleci. Z toho tedy vyplývá, že had a hvězda byly nejspíš předchůdcem ježka v kleci.

První ježek u nás

Podle některých informací prvním vyráběným ježkem v kleci na našem území byl hlavolam vytvořený v továrně na hračky Ladislava Veselého v Roudnici nad Labem roku 1935, hlavolam je tak nazýván Roudnickým ježkem. Ježek byl vyroben z mosazi a měl dvanáct ostnů. O pět let později ježka v kleci náhle zpopularizoval český spisovatel Jaroslav Foglar. Právě díky komiksu Foglara Záhada hlavolamu se předpokládá, že existoval nějaký český ježek, s kterým se právě spisovatel sám setkal a využil ho tak ve svých románech.

30. srpna 1940 v časopise Mladý hlasatel vyšel první příběh Rychlých šípů, a to Záhada hlavolamu. Foglar popsal ježka v kleci ve válcové podobě, a navíc se dal ježek v příběhu rozšroubovat. Ilustraci ke komiksu vytvořil J. Fischer. Z hlavolamu se náhle stal fenomén, každý Čechoslovák chtěl mít ježka v kleci doma, chtěl zkusit hlavolam rozluštit. Začaly se vyrábět ježci v kleci z různých materiálů a velikostí.

Rarita: skleněný Ježek v kleci

Rarita: skleněný ježek v kleci

FOTO: Ježci v kleci

První příběh Rychlých šípů od Jaroslava Foglara se jmenoval Záhada hlavolamu, v popředí byl právě ježek v kleci

První příběh Rychlých šípů od Jaroslava Foglara se jmenoval Záhada hlavolamu, v popředí byl právě ježek v kleci.

FOTO: Ježci v kleci

V roce 1941 to byl dřevěný hlavolam s dvanácti ostny a čtyřmi tyčkami, roku 1948 kovový a klec byla o jeden centimetr užší a o jeden vyšší. V 50. letech byl hlavolam vyráběn z černé oceli, v roce 1968 dokonce z chromu. Roku 1969 vznikla první kombinace ježka v kleci dřevo-kov s šesti tyčkami a pouze osmi ostny. Tentýž rok byl vyroben ještě kovový hlavolam pro Klub přátel Jaroslava Foglara, ten se nejvíce podobal Foglarově představě.

Hlavolam jako námět k seriálu

Roku 1969 se stala ještě jedna nečekaná věc kolem ježka v kleci. Československá televize odvysílala premiérový díl devítidílného seriálu Záhada hlavolamu režírovaného Hynkem Bočanem. K seriálu musel být vytvořen i ježek v kleci, vznikl tak originál, jenž jakoby vypadl z Fischerovy ilustrace. Vyroben byl ve Filmových ateliérech Barrandov zámečníkem panem Bednářem, byl z kovu a měl deset ostnů.

K seriálu Záhada hlavolamu byl vyroben i unikátní Ježek v kleci, který vystihoval Foglarův hlavolam

K seriálu Záhada hlavolamu byl vyroben i unikátní ježek v kleci, který vystihoval Foglarův hlavolam

FOTO: Ježci v kleci

Čínsko-belgický hlavolam Oskarovo bludiště

Čínsko-belgický hlavolam Oskarovo bludiště

FOTO: Ježci v kleci

Seriál se stal velmi populárním, masově se začaly vyrábět hlavolamy ježka v kleci. Byly z různých materiálů, různých velikostí, počtu ostnů, barev. Vznikaly i rarity jeho podoby. Jedinečný skleněný ježek v kleci od skláře Michala Zahradníka, keramický ježek nebo dokonce ježek jako vánoční ozdoba, která vznikla ke stému výročí Jaroslava Foglara. Největší ježek v kleci na světě, ježek v kleci postavený ze stavebnice Merkur, sova v kleci, kos v kleci, v Japonsku vznikly hlavolamy se základem ježka v kleci jako Cast Equa nebo Cast Cuby. V Belgii zase vznikly hlavolamy kostka v kostce, jailbreak nebo Oskarovo bludiště, vše sestaveno na principu známého ježka v kleci.

Roku 2000 se začalo pořádat mistrovství světa ve vyjímání ježka v kleci, každoročně se koná vždy v Praze ve společenském sále kláštera Emauzy většinou v listopadu. Účastníci pocházejí z velké části z České republiky, ale přijíždějí také ze Slovenska, Ukrajiny, Maďarska, Nizozemska, Mongolska nebo Bosny a Hercegoviny, většinou jsou zastoupeny evropské státy. O titul mistra světa se zde bojuje ve třech kategoriích - do šesti let, do 15 a nad 15 let. Úkolem je vyjmout ježka z klece v nejkratším možném čase, přitom časový limit pro hodnocení do soutěže jsou tři minuty. V dosavadní historii mistrovství se dosáhlo a vždy i dosahuje nejrychlejšího času tři vteřiny. Rekordmany jsou občané České republiky. Nejmladším účastníkem byla čtyřletá holčička a nejstarším pětasedmdesátiletá soutěžící.