„I když bolid letěl mimo naše území a naše kamery byly od něho relativně daleko (od 125 do 320 km), podařilo se nám z našich záznamů, včetně přesné světelné křivky z fotometrů, které jsou taktéž součástí našich kamer, určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností,“ uvedl vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Pavel Spurný. Podrobné fotografie pořídila stanice v Kunžaku.

Bolid vstoupil do atmosféry nad Rakouskem a Bavorskem ve 22.36.51 a při téměř strmém letu postupně brzdil a rozpadal se. Světelnou dráhu dlouhou 72 kilometrů těleso uletělo za 5,5 sekundy. Díky malé vstupní rychlosti, strmé dráze, velké počáteční hmotě a soudržnosti materiálu přestal bolid svítit až 17,6 kilometru nad zemí. „Takto hluboký průnik je u bolidů velmi vzácný, což dokresluje fakt, že za několik desítek let našich systematických pozorování jsme pozorovali takto malou koncovou výšku jen zcela výjimečně,“ poznamenal Spurný.

Podle něj je zřejmé, že na zemský povrch dopadl velký počet úlomků o hmotnosti od gramů po kilogramy.

Vidělo ho hodně lidí

Místo dopadu meteoritů leží převážně na území Německa severně od řeky Inn a je zhruba ohraničeno městy Stubenberg na západě a Ering na východě. Největší meteority by měly být v lesním porostu východně od Stubenbergu. Stubenberg je také zatím neoficiálním pojmenováním meteoritu.

Bolid svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel Bavorska, kde bylo v tu dobu jasno. Jinde sledování bolidu komplikovala oblačnost, která pokrývala velkou část střední Evropy. Přesto se i v Čechách našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno.

Čeští astronomové druhý den po přeletu bolidu oznámili německým kolegům polohu pádové oblasti a ihned začaly první pokusy o nalezení meteoritu. V sobotu 12. března se našly první úlomky o celkové hmotnosti 45 gramů. Podle laboratorního zjištění šlo o takzvanou brekcii, což znamená meteorit složený z více druhů materiálu.

Nyní je známo zhruba 25 meteoritů s rodokmenem, tedy meteoritů, jejichž dráha byla určena z přístrojových pozorování. Z toho v 15 případech se na výpočtu podíleli čeští astronomové. Podle jejich výpočtů byl nalezen i první meteorit Příbram ze 7. dubna 1959. Nedávno byly nalezeny například meteority Žďár nad Sázavou, které dopadly v prosinci 2014.

Meteorit Stubenberg zachytily kamery na stanicích Churáňov, Kocelovice, Kunžak, Ondřejov, Růžová a Svratouch. Stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.