Čeští učitelé na základních a nižších středních školách jsou ze 34 zkoumaných zemí nejhůř placeni v porovnání s průměrným výdělkem srovnatelně vzdělaných lidí pracujících na plný úvazek.

Zařazení pedagogů mezi nejhůře placené státní zaměstnance je v rozporu s vládní politikou vzdělanostní společnosti, řekla k tomu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

„Právě proto pracujeme na zlepšení postavení učitelů prostřednictvím růstu platů, narovnání výše platů pro nejzkušenější učitele i prostřednictvím dalšího vzdělávání učitelů pro jejich profesní rozvoj,“ dodala.

Zpráva rovněž mapovala, kolik mladých lidí na rozdíl od svých rodičů vystudovalo vysokou školu. Se 17 procenty se ČR ocitla na chvostu. Obecně je úroveň vzdělání dětí v Česku nejvíce závislá na vzdělání rodičů.

Diplom zlepšuje přístup k práci

Od dosaženého vzdělání se pak odvíjí i úspěch na trhu práce. Stupeň dosaženého vzdělání je v ČR pro získání zaměstnání důležitější než jinde. Nezaměstnanost mezi českými vysokoškoláky je s 2,3 procenta výrazně nižší než průměrných 5,2 procenta v OECD. Mezi lidmi bez maturity činí 20,7 procenta, což je o více než čtyři procenta nad průměrem OECD.

Rovněž výše platů v Česku velmi závisí na vzdělání, lidé s vyšším či vysokoškolským stupněm si vydělají v průměru o tři čtvrtiny více než středoškoláci.

Přitom podle OECD je počet lidí s magisterským titulem nadprůměrný, celkem jich je 16 procent mezi 25 až 64 lety, zatímco průměr činí 11 procent. Naopak bakalářský stupeň za okolními zeměmi početně zaostává.

Valachová je přesvědčena, že k omezení vlivu rodičů na vzdělávací dráhu dětí by přispělo zvýšení kvality českého školství.

„Raná předškolní výchova může zmírnit sociální nerovnost a později přispět k lepším studijním výsledkům,“ uvádí zpráva v pasáži o předškolním vzdělávání a výchově. Podle ní Česko s 59 procenty o 15 procentních bodů zaostává za průměrem v počtu tříletých dětí navštěvujících mateřské školy. Mezi čtyřletými a pětiletými dětmi se procento dětí v českých školkách blíží průměru OECD.