Článek
Díky statistické analýze matričních záznamů ve Finsku vědci dospěli k tomu, že menší počet novorozeňat mužského pohlaví může být paradoxně evoluční výhodou. Na svět totiž přijdou jen skutečně silní a zdraví jedinci, shrnul výsledky studie časopis Science.
Větší převahu narozených holčiček nad chlapci během náročných časů jasně potvrzují demografické záznamy: týká se to například světových válek, zemětřesení či úderů cunami, více děvčat se ale rodilo i po teroristických útocích z 11. září 2001.
Děje se to proto, že ženy během těhotenství mnohem častěji potratí plody mužského pohlaví.
Nejsilnější jedinci
Už dříve vědci Ralph Catalano a Tim Bruckner z kalifornské univerzity v Berkeley doložili, že díky zvýšené úmrtnosti chlapců ještě v děloze jsou pak ti narození zdravější a mají větší šanci dožít se dospělosti.
Nyní se tato dvojice obrátila na finskou bioložku Virpi Lummaaovou, která působí na britské univerzitě v Sheffieldu a která digitalizovala seznamy narozených v 18. a 19. století ve Finsku. Chtěli si totiž ověřit další hypotézu, podle níž může být menší procento narozených chlapců paradoxně evoluční výhodou.
Bruckner se domníval, že pokud "křehké" plody nepřežijí těhotenství a narodí se jen ti nejsilnější jedinci, může to mít později vliv na porodnost. Podle něj totiž takoví muži mají více potomků.
Větší šance na dospělost
Finské záznamy to nakonec potvrdily - vědci našli v letech 1790 až 1870 celkem 16 let, kdy poměr pohlaví klesl dokonce na 79 narozených chlapců na každých 100 dívek.
Muži narození v těchto letech ale měli o 12 procent vyšší šanci, že se dožijí dospělosti, než ti z jiných ročníků. Zároveň měli o devět procent více potomků, než muži narození v letech, kdy byl poměr mezi novorozenými kluky a děvčaty vyrovnanější.
V klidných dobách je poměr novorozenců opačný, podle dostupných statistických zdrojů je to zpravidla 105 chlapců na 100 dívek.