Zpráva nazvaná Living Planet Report vychází z porovnávání počtu zvířat v populacích celkem 3038 druhů obratlovců. Mezi lety 1970 a 2010 jich ubylo 52 procent, na čemž se u jednotlivých druhů různě velkou měrou podíleli lidé. Největší pokles je přitom podle nové zprávy v tropických oblastech, především v Latinské Americe.

Úbytek nejsilněji zasáhl sladkovodní druhy, mezi nimiž bylo o 76 procent jedinců méně. Mořské a pevninské ztratily shodně 39 procent. Zásadními příčinami oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov a rybolov či klimatické změny.

Lidské nároky na přírodu jsou podle WWF neúnosně velké. Lidstvo těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může příroda dlouhodobě produkovat či absorbovat.

Takzvaná ekologická stopa, neboli součet všech spotřebovaných přírodních zdrojů a vypuštěných škodlivin, se přitom v jednotlivých zemích světa velmi liší. Kdyby například zanechávali všichni lidé stejnou ekologickou stopu jako Katařani, potřebovali bychom 4,8 planety Země. Američané mají tento údaj roven 3,9, zatímco řada rozvíjejících se zemí včetně Indie či Indonésie by se vešla do možností jediné planety.