Ještě znepokojivější je rychlost, s jakou tyto dva regiony o ledovou pokrývku přicházejí. Od roku 2009 se totiž rychlost více než zdvojnásobila, což dokládá, jak dramatické dopady začínají mít ve světě klimatické změny.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Výzkumníci z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum použili data, která družice CryoSat shromáždila, aby zjistili, k jakým změnám došlo v posledních třech letech uvnitř ledové pokrývky na Antarktidě a v Grónsku.

Součástí družice je vysoce přesný výškoměr, který vysílá krátké radarové impulsy, jež se následně odrážejí od ledové plochy zpět k družici. Na základě délky trvání celého procesu měření pak lze vypočítat výšku ledu pod sondou.

Zjistilo se, že jen samotné Grónsko přichází asi o 233 krychlových kilometrů ledu za rok, zatímco na Antarktidě činí roční ztráta objemu ledu zhruba 78 krychlových kilometrů. Za posledních 20 let, kdy byly výškopisné satelitní záznamy pořizovány, jsou tyto ztráty dosud nejvyšší.

Hladiny moří stoupají

Vědci, kteří minulý týden publikovali výsledky své práce v časopise Cryosphere, navíc upozorňují, že v důsledku tání se od roku 2009 zdvojnásobil i podíl ledových pokrývek na vzestupu hladiny moří.

"Zjistili jsme, že od roku 2009 se roční ztráta objemu ledu v Grónsku zvýšila přibližně o faktor dva, (objem) ledové pokrývky v západní Antarktidě pak o faktor tři," uvádí glacioložka a jedna z autorek studie Angelika Humbertová, kterou citoval server listu The Guardian.

Humbertová dodává, že zatímco objem ledové pokrývky v západní části Antarktidy a jejího nejzápadnějšího cípu Antarktického poloostrova rapidně klesá, východní část Antarktidy naopak zaznamenává jeho nárůst. Jde ale jen o nárůst mírný, který nemůže kompenzovat ztráty na opačné straně kontinentu.

Výzkumníci dále tvrdí, že na grónském ledovci Jakobshavn zaznamenali dosud největší výškové změny způsobené úbytky ledu. Tento ledovec, jak se nedávno zjistilo, přesouvá do oceánů led větší rychlostí, než jakýkoliv jiný ledovec. V posledních letech se pak, stejně jako v případě jiných ledovců v západní Antarktidě, ztenčuje i ledovec Pine Island.

Situace na západní Antarktidě je znepokojivá

Objev takového úbytku ledu je naprosto zásadní a znamená další ránu těm, kteří popírají změny klimatu. Většinou argumentují tím, že rychlý úbytek ledu, který lze nyní pozorovat v Arktidě, vyrovnává jeho odpovídající nárůst v Antarktidě.

Měření družice CryoSat ovšem dokazuje, že Antarktida de facto žádný přírůstek nezaznamenává, přestože je, díky mnohem vyšší průměrné nadmořské výšce, podstatně chladnější než Arktida. Antarktida ve skutečnosti ztrácí značné množství ledu, přičemž v případě západní části Antarktidy se tak děje velmi znepokojujícím tempem.

Tento bod zdůraznil také vědec Mark Drinkwater, který má v rámci Evropské vesmírné agentury na starosti právě misi CryoSat.

"Tyto výsledky nabízejí nový kritický pohled na to, jaký mají v poslední době klimatické změny vliv na velké zaledněné plochy. Zvlášť patrné je to v částech Antarktického poloostrova," říká Drinkwater. Podle něj totiž právě zde přinášejí mnohé pozoruhodné jevy svědectví o nepřetržitém oteplování poloostrova, kde je rychlost tohoto oteplování několikanásobně vyšší, než je celosvětový průměr.