Pískovce vytvářejí v přírodě fascinující útvary, často dokonce i celá skalní města. Jejich specifické reliéfy, například z Coloradské plošiny či mnoha dalších oblastí USA, jsou dobře známy z řady dobrodružných filmů.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Výjimečné nejsou ale ani v Česku, cestovatelé na ně mohou narazit v Českém ráji či na Adršpašsku. Jak ale mohly vzniknout dvě desítky metrů velké útvary, například mohutná Pravčická brána v Národním parku České Švýcarsko?

Díky principu vazby mezi erozí a přenosem tlaku na nadloží vznikl také Tower Arch v národním parku Arches v americkém Utahu.

Díky principu vazby mezi erozí a přenosem tlaku na nadloží vznikl také Tower Arch v národním parku Arches v americkém Utahu.

FOTO: Profimedia.cz

Přes 150 let dávali vědci hlavy dohromady. Shodli se na tom, že pískovec rozkládají zrnko po zrnku dobře známé erozní procesy – krystalizace solí, mrznutí vody, dopad dešťových kapek či tekoucí voda. Co však tyto procesy koordinuje, zjistili až nyní geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.

Mistrem sochařem je gravitace. „Pískovcová skála je propojena v jeden celek tlakovým polem skrze vzájemně se dotýkající zrna a zatížení, jehož zdrojem je hmota skály a gravitační pole. Právě gravitačně generované tlakové pole koordinuje rozpad pískovce,“ uvedli geologové ve studii.

Národní přírodní památka Pravčická brána se nachází na území Národního parku České Švýcarsko.

Národní přírodní památka Pravčická brána se nachází na území Národního parku České Švýcarsko.

FOTO: Profimedia.cz

„Experimenty prokázaly, že rychlost eroze i zvětrání se zpomaluje s rostoucím stlačením. Tam, kde je stlačení nízké, postupuje eroze rychleji, tam, kde je stlačení vyšší, je eroze mnohem pomalejší. Erozní procesy (soli, mráz, déšť) tak vlastně jen odstraňují to, co jim dovolí tlakové pole erodovat. Výsledkem vzájemné interakce tlakového pole a erozních procesů jsou dokonalé tvary: do hladka vykroužené křivky oblouků nebo skály stojící na neuvěřitelně tenkých stopkách,“ konstatovali vědci.

Zmenšené modely skalních bran, oken, převisů i sloupků se českým geologům podařilo vytvořit za použití pískovce z Českého ráje a pomocí běžných erozních procesů.

Delicate Arch v americkém Utahu ukazuje, jak stabilní mohou pískovcové útvary být. Prakticky celé okolí brány je již pryč.

Delicate Arch v americkém Utahu ukazuje, jak stabilní mohou pískovcové útvary být. Prakticky celé okolí brány je již pryč.

FOTO: Profimedia.cz

Asi deset centimetrů vysoká imitace skalního bloku ukázala, že tlakové pole horizontální puklinu obloukovitě obtéká, podobně jako voda obtéká překážku v řece. Tím vzniká skalní brána, neboť okolí pukliny se rychle rozpadá. Výsledkem je stabilní pískovcový útvar, který se již nerozpadá tak rychle.

„Skály na tenké patce vznikají tak, že eroze postupující z boků se postupně zpomaluje podle toho, jak roste tlak v zužujícím se sloupku. Modelování tlaku pomocí počítačů odhalilo, že tlak je rozhodujícím činitelem, který dává skalním formám tvar,“ popsali tajemství síly, která tvaruje pískovce, geologové.

Světoví vědci zaměřující se na pískovce v posledních desetiletích zkoumali především zvětrávací procesy. Na fakt, že všechny procesy musí něco koordinovat, ukázali až čeští geologové. Studii vedenou RNDr. Jiřím Bruthansem, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UK citovali přední zahraniční servery, jako jsou BBC, Nature či Discovery.