Rozsah, rychlost a vážnost poškození, které způsobuje to, že člověk zůstává v noci vzhůru, podle BBC vědce překvapila.

Studie provedená na univerzitě v Surrey ve Velké Británii sledovala 22 lidí. Ti změnili v rámci experimentu svůj denní pracovní režim na noční provoz.

Krevní testy ukázaly, že běžně šest procent genů (informací obsažených v konkrétní sekci DNA) má jakési načasování k tomu, aby byly více nebo méně aktivní v konkrétní denní dobu.

Ve chvíli, kdy dobrovolníci, kteří se účastnili experimentu, začali pracovat v noci, bylo toto nastavení narušeno.

„Přes 97 procent těchto genů nastavených na určitý (časový) rytmus se dostalo mimo něj, kvůli tomu, že se změnila doba spánku. To ve skutečnosti vysvětluje, proč se necítíme dobře při pásmové nemoci (při dlouhé cestě letadlem do jiného časového pásma), nebo když musíme pracovat v nepravidelných směnách,” komentoval výsledky Simon Archer, jeden z výzkumníků na Univerzitě v Surrey.

Každá tkáň má svůj rytmus

Lidské tělo má nastavený svůj vlastní rytmus a vnitřní hodiny, podle kterých se řídí to, jestli bude spát, nebo bude aktivní. Ovlivňuje všechno, ať už vylučování hormonů, tělesnou teplotu nebo fungování mozku a celkovou náladu.

Derk-Jan Dijk z Univerzity v Surrey dokonce tvrdí, že každá tkáň v lidském těle má svůj vlastní biorytmus. Pokud se změní, dojde ke změnám i v tom, jak člověku bije srdce nebo mu fungují třeba ledviny.

„Je to časový chaos. Dá se to přirovnat k životu v nějakém domě, který má v každé místnosti hodiny. Pokud je běh všech těchto hodin narušen, vede to samozřejmě k chaosu v celé domácnosti,” řekl BBC Derk-Jan Dijk.

Už předchozí studie, které se zaměřovaly na vliv změny biorytmu na lidské zdraví, ukázaly, že příliš málo spánku a spaní ve špatnou denní dobu, může zvyšovat riziko cukrovky 2. typu a obezity. Další výzkumy prokázaly, že u těch, kdo pracují v noci, roste četnost infarktu.

Podle Derka-Jana Dijka jsou negativní vlivy takové práce známé. „Projeví se až po několika letech práce na směny. Jsme přesvědčení, že tyto změny v časových schématech genů, mohou být pravděpodobně spojené s některými z těchto dlouhodobých zdravotních následků,” uvedl.

I podle dalšího odborníka studie ukazuje, že následky práce v noci jsou vážné. „Je překvapující, jak velký dopad to mělo během tak krátké doby. Je to možná mnohem vážnější, než jsme si dosud uvědomovali,” řekl BBC Hugh Piggins z Univerzity v Manchesteru.

Podle jeho slov ale studie Univerzity v Surrey prokázala krátkodobé změny a bude potřeba víc času nato, aby se ukázalo, jestli jsou změny v lidském organismu dlouhodobé.