„Srovnávali jsme účinnost jednotlivých molekul. Molekula PFTBA je zajímavá velmi vysokou účinností ve srovnání s jinými sloučeninami v ovzduší," řekla vedoucí výzkumu na Torontské univerzitě Angela Hongová serveru LiveScience.

Navíc s rostoucí nadmořskou výškou stoupá radiační účinnost molekuly, tedy schopnost zadržovat tepelné vyzařování Země, a tím posilovat skleníkový efekt. Ten ohřívá povrchovou vrstvu atmosféry a podle většiny vědců zásadně mění klima na planetě.

Jedna molekula PFTBA má podle Hongové během jednoho století v atmosféře stejnou účinnost jako 7100 molekul CO2. Naštěstí je množství PFTBA v ovzduší zatím zanedbatelné.

Na základě měsíčního měření a analýz ovzduší na začátku loňské zimy bylo v atmosféře zjištěno jen 0,18 částice plynu na bilión. Obsah oxidu uhličitého je mnohem vyšší - 400 na milión.

Životnost stovky let

Ovšem PFTBA se dostává do atmosféry v souvislosti s produkcí elektrospotřebičů teprve od poloviny minulého století. Životnost jeho molekul v ovzduší se ale odhaduje na stovky let.

Není proto úplně jasné, jak rychle se jeho koncentrace zvyšuje, protože zatím nemá žádnou historii, ze které by bylo možné určit, zda je skutečnou hrozbou a v jakém časovém horizontu.

„Provedli jsme vůbec první měření, ale nejsme schopni koncentraci tohoto plynu dlouhodobě monitorovat, " upozornila Hongová s tím, že by nebylo špatné, kdyby se tomu někdo věnoval.