Zjistili to dva vysokoškolští profesoři, když podrobili v knihovně v Antverpách rozborům nejpůjčovanější výtisky, mezi něž patřily dětský komiks nebo bestseller Padesát odstínů šedi. Výsledek zkoumání vědátory zaskočil: knížky vykázaly přítomnost herpes viru, který způsobuje opary a může být přenášen sexuálním stykem.

Jan Tytgat, belgický odborník v oblasti bakteriologie a toxikologie, nicméně čtenáře prostřednictvím serveru Flandersnews.be uklidňuje: „Koncentrace nalezeného viru byly tak nízké, že neskýtají nebezpečí pro naše zdraví.“

Z obdobných „analýz špíny“ už několikrát v minulosti zveřejněných vycházejí objektivně nejhůř papírové bankovky, kde ovšem zdravotní rizika jsou. Například testy, které provedl tým vědců z Oxfordské univerzity loni v prosinci, ukázaly, že na průměrné bankovce si lebedí 26 tisíc bakterií. To už je dostatečná nálož na přenos nemocí. Některé viry jsou totiž schopné přežít týdny a pro osoby s oslabenou imunitou tak rizikem být mohou.

Kokain skoro na každém dolaru

Na bankovkách se zabydlují bakterie zlatého stafylokoka, E. coli nebo chřipkové viry, které jsou odolné podobně jako původce žloutenky.

Platidla jsou prý dokonce běžně potřísněna i fekáliemi. Stačí pak vzít do ruky peníze, které měl v rukou infikovaný člověk, a sáhnout na jídlo – a viry nebo bakterie pak mají dveře do těla otevřené.

Nejkontaminovanější ze všech platidel jsou podle analýz údajně švýcarské franky a dánské koruny. V Americe dokonce testy odhalily kokain až na 90 procentech dolarových bankovek. Ten na nich ulpívá nejen z rukou dealerů, ale i od konzumentů, kteří si bankovku srolují do trubičky na šňupání.

Ale nejen platidla jsou semeništěm neřádstva. Podobně fungují i hodně používané tašky, peněženky a dámské kabelky, v nichž se kromě věcí potřebných i nepotřebných časem usadí početné kolonie mikroorganismů. Nežádoucí společníky si tam majitelé zanesou snadno vlastníma rukama nebo tím, že třeba kabelku dáma odloží na veřejných toaletách či tašku postaví v metru na zem.

Rájem pro mikroby jsou i zmíněné mobily, o houbičkách na nádobí nebo klávesnicích počítačů, hlavně těch, u nichž se střídají uživatelé, ani nemluvě. „Cokoli žije ve vaší toaletě, najdete i na svém kartáčku na zuby,“ tvrdí dokonce nemilosrdně profesor Philip Tierno z Newyorské univerzity.