Kmenové buňky, které mohou být zdrojem jakékoli specializované tkáně, jsou v ideální podobě v embryích, ale stopově je obsahují prakticky všechny živočišné tkáně. Celosvětově je však výzkum kmenových buněk z etických a právních důvodů komplikovaný.

Číňané zjistili, že kmenové buňky jsou obsaženy i v moči. Izolovali je, přiměli k vyzrání a postupnému přerodu v plnohodnotné kmenové buňky. Ty nechali růst s dalšími neuvedenými buňkami z myší a poté implantovali zpět pokusným hlodavcům. Po třech týdnech se implantát přeměnil v zárodky zubů.

Vypěstovaný chrup je „mnohem měkčí“

„Narostla zubní dřeň, dentin i sklovina,“ napsali ve zprávě.

Vědci přiznali, že vypěstovaný zárodek zubu je zatím mnohem měkčí než zub přirozený, přesto ale věří, že našli cestu ke splnění „snu o totální regeneraci lidského chrupu“.

Britští specialisté ale čínskou metodu zpochybnili. „Močovina je snad nejhorším zdrojem biologického materiálu − už jen pro přítomnost bakterií a pro charakter odpadní látky,“ poznamenal pro server BBC Chris Mason z londýnské University College.

Poukázal na to, že takové prostředí je komplikací zejména pro vznik zubní dřeně, kudy vedou nerv a krevní vlásečnice. Nehledě na to, že pro mnohé lidi může být sama představa zubů z moči nepřijatelná.