Článek
Nyní přišla vláda s ještě praktičtějším řešením. Dětské skupiny mají větší potenciál matkám s malými dětmi ulehčit. Firemní školky jsou totiž obtěžkány přísnými hygienickými, požárními a vzdělávacími požadavky jako běžné mateřinky.
Dětské skupiny mají mnohem volnější pravidla a zřídit si ji může prakticky kdokoliv. Nicméně i zde se najdou háčky.
Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se do školek nedostane každoročně asi 60 tisíc dětí. Matky tak s nimi musejí zůstávat doma, odkázány na pracovní úřad, mnohdy jen na pomoc příbuzných. A to zrovna ve věku, kdy už by měly rozvíjet svou kariéru.
Příliš přísné podmínky
Základní výhodou firemní školky mělo být, že si ji mohl zaměstnavatel zřídit a jako kritérium pro přijímání dětí mohl určit, že jejich rodič bude jeho zaměstnancem. Jenže kvůli náročným normám se do toho zaměstnavatelé příliš nehrnuli.
Zákon totiž určuje, že s dětmi musí pracovat kvalifikovaný pedagogický pracovník, děti musí určitý čas trávit venku, musí být zajištěny oplocené venkovní prostory s travnatou plochou o výměře alespoň čtyř metrů čtverečních na dítě, což platí i pro vnitřní prostory.
Zřizovatel musí zajišťovat stravu buď přímo na místě, anebo si ji nechá dovézt, přičemž pokrm musí být dodán při nejnižší teplotě 60 stupňů, nesmí se znova ohřívat, ani zmrazovat.
Méně úřadování, ale bez dotací
Na každých pět dětí musí být alespoň jedna dětská záchodová mísa a umyvadlo ve výši 50 centimetrů nad zemí. V 11 článcích s tabulkou se řeší osvětlení jednotlivých místností, neméně přísné jsou větrací normy. To vše vyžaduje rozsáhlé studie. Nemluvě o tom, že třeba na údržbu rostlin, travnatých ploch a dřevin „musí být užívána voda alespoň I. třídy jakosti“.
Přesto už řada firem školku zřídila. „Nyní zažíváme malý boom. Podle našich informací je u nás 30 firemních školek. Hodně z nich využívá dotací z EU z programů pro rodiče, kteří se chtějí vrátit na trh práce,“ vysvětluje Kateřina Francová z občanského sdružení Firemní školky, které zřizovatelům pomáhá.
Podle ní se firmy často nenechávají zapisovat do rejstříku, a tak se na ně nevztahuje školský zákon, podle jehož vzdělávacích osnov by se musely řídit. Přicházejí tak o dotaci ministerstva školství, která dělá až 3000 Kč měsíčně na dítě, ale zato mají na krku méně administrativy.
Podle Francové si ale firmy dávají často záležet a chtějí dětem vzdělání zajistit a také rodiče si dokážou ohlídat, jestli jejich děti dělají nějaké pokroky. Kromě toho musí s dětmi pracovat kvalifikovaní pedagogové.
| Ideálně jen čtyři děti |
|---|
| V dětské skupině může být maximálně 24 dětí, jako ve školce. Jedna osoba postačí na šest dětí, na sedm a více už musejí být dvě. Pokud bude ve skupině více než 13 dětí a mezi nimi alespoň jedno mladší dvou let, musí na ně dohlédnout tři osoby. Nejsnáze bude možné podle vládního návrhu zřídit skupinu pro čtyři děti. S takovým počtem není třeba vyčleňovat zvlášť místnost jako šatnu, v koupelně pro děti i chůvu postačí jeden záchod, umyvadlo a sprcha, na každé dítě do tří let by pak měl být jeden nočník. S vyšším počtem dětí se nároky stupňují. Pokud má skupina do 12 dětí, musí už poskytovatel například zajistit venkovní prostory, alespoň by mělo být poblíž hřiště, anebo možnost vyjít do přírody. Ve vnitřních prostorách pak musí vycházet na jedno dítě plocha o rozloze tří metrů čtverečních. Pro pět dětí už musí být připraven dětský záchod, pro šest až 12 dva dětské záchody a dvě umyvadla a dětská vanička se sprchou. Toaleta pro dohlížející osoby musí být oddělena. Se skupinou o 12 a více dětech se už normy blíží zásadám pro školky. |
„Firemní školky rostou hlavně v Praze a v okrajových částech republiky. Například v Moravskoslezském kraji, kde školky nemají žádné kapacity, je firma se třemi tisíci zaměstnanci, v podstatě zaměstnává všechny lidi v okolí, a potřebuje, aby se rychle vrátili do práce. V takových oblastech se zřizují hodně velké školky,“ popsala Právu Francová.
Zřídit dětskou skupinu ale bude podstatně jednodušší. Poskytovatelem může být nejen právnická osoba, ale i fyzická.
Nejsou zde žádné nároky na vzdělávání podle centrálních osnov ministerstva školství, a tak s dětmi může pracovat třeba zdravotní sestra, záchranář, sociální pracovník, lékař nebo chůva, což je nová kvalifikace, kterou některé agentury poskytují.
Školky v podkroví
Poskytovatel je ale „povinen zpracovat a zajistit dodržování plánu výchovy a péče o dítě, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte se zaměřením na formování osobnosti dítěte a fyzický a psychický vývoj dítěte“.
To, jak se zajistí strava, záleží čistě na domluvě s rodiči. Jestliže budou jídlo nosit rodiče, musí poskytovatel zajistit, aby bylo kde ho uskladnit a ohřát. Lednice a mikrovlnka jsou ale dnes běžnou výbavou domácností i podniků. Malé dětské skupiny by mohly pomoci matkám, které akutně potřebují nastoupit do zaměstnání. V platnost by měl zákon vstoupit od příštího roku. Jak si zákon povede v legislativním procesu, není zatím jisté. Opozice jej kritizuje, že dětské skupiny opět povedou k propadu ve vzdělávání. Nicméně už nyní zoufalí rodiče využívají levnějších i nelegálních možností.
„Máme informace o tom, že jsou taková zařízení, kdy jsou jakási hlídání v podkrovních místnostech, kde děti jenom sledují televizi – ale ta jsou ve velké většině zřizována na černo,“ poznamenala Francová.