Tým kanadských a britských výzkumníků bude nyní zjišťovat, zda ve vzorku, který byl tak dlouhou dobu odříznut od vnějšího světla, nejsou přítomny mikroorganismy, uvedl vědecký magazín Nature. Nalezená voda má chemické složení, v němž by mikroorganismy mohly přežít, je bohatá na vodík a metan.

„Podobné vzorky známe z Jižní Afriky, mají téměř identické chemické složení. Jsou desítky miliónů let staré a obsahují mikroby adaptované na přežití v tomto prostředí,“ uvedl profesor Chris Ballentine z univerzity v Manchesteru. „Žijí z energie vytvářené z přirozené interakce mezi vodou a kamenem,“ dodal.

Pokud se mikroorganismy vyskytují i v nalezeném vzorku, mělo by to mimořádně významné dopady na teorie o vzniku života na Zemi. Zároveň by to pomohlo při zkoumání případného mikroorganického života na jiných planetách, respektive pod jejich povrchem, což se týká například Marsu, řekl Ballentine.

Voda byla zachycena hluboko pod povrchem v sirníkové rudě s vysokým obsahem zinku a mědi. Vědci ji objevili, když horníci hloubili nové průzkumné vrty. Vzorek měl teplotu mezi 40 až 50 stupni Celsia.

Různými datovacími metodami dospěli vědci k určení stáří v rozmezí 1,5 až 2,6 miliardy let. To je o stovky miliónů let víc, než dosud nejstarší nalezený vzorek z Jižní Afriky.

Jediné vzorky, které jsou zřejmě ještě starší, pocházejí z miniaturních bublinek v některých minerálech.

Možné nálezy na Marsu

Nalezení mikrobů by pomohlo jednak objasnit míru obyvatelnosti Země v dávné době, ale také by dalo naději, že se podaří najít podobné organismy jinde ve vesmíru.

Například Mars je nyní chladný a suchý, ale před miliardami let byl podle domněnek odborníků mnohem teplejší a vlhčí. Velké množství vody se z něj vypařilo, ale je možné, že existují hlubinné rezervoáry.