Hlavní obsah

Největšího pterosaura z jižní polokoule vystavili v Riu

Rio de Janiero

Muzeum v Riu de Janeiru představilo takřka kompletní kostru pterosaura o rozpětí osmi metrů. Plaz žil před 110 milióny lety. Kostra ptakoještěra Tropeognathus mesembrinus byla nalezena spolu s dalšími dvěma na náhorní plošině Chapada de Araripe. Jde o nejlépe zachovanou kostru největšího ptakoještěra z jižní polokoule.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: V Brazílii vystavili kostru gigantického pterosaura Video: Reuters

 
Článek

Jeden z paleontologů Alexander W. A. Kellner zdůraznil mimořádnost nálezu, protože jde o téměř kompletní skelet, jaký se u pterosaurů málokdy nachází: „Výjimečné je, že jde o nejkompletnější fosilii, se zachovalou skoro celou kostrou a lebkou. Zbylé dvě se sestávají jen z části paží a křídel a malých úlomků lebky. Tato má zachovalé cranium, dolní čelist, skoro kompletní páteř, přední končetiny, nohy. Kellner uvedl pro AFP, že je to největší (pterosaurus) nalezený na jižní polokouli a třetí největší na světě“.

Foto: Ricardo Moraes, Reuters

Brazilský paleontolog Alexander Kellner ukazuje modely pterosaura Tropeognathus mesembrinus.

"Můžeme prokázat, že tito velcí plazi létali na nebi severovýchodní Brazílie mnohem dříve, než se původně myslelo, protože fosilie byly nalezeny v usazeninách starých 110 miliónů let“.

Foto: Ricardo Moraes, Reuters

Brazilský paleontolog Alexander Kellner před modelem pterosaura Tropeognathus mesembrinus

Do té doby se předpokládalo, že velcí pterosauři s rozpětím přes osm metrů žili ve svrchní křídě před 86 až 72 milióny lety. Největším pterosaurem je Quetzalcoatlus, jehož rozpětí poslední studie odhadují na 11 metrů. Známý Pteronadon, pro kterého byl typický dlouhý hřeben na craniu, měl rozpětí asi šest metrů.

Foto: Ricardo Moraes, Reuters

Fosilní nálezy pterosaura Tropeognathus mesembrinus a za nimi model jeho lebky

Tropeognathus se však od obou značně liší, není bezzubý, ale má v čelistech řídké rovné zuby a na přední části protažené horní čelisti hřeben. Navíc je mnohem starší a nepochází z oblasti Laurasie, jak se nazývala severní polovina rozpadlé prapevniny Pangey, ale z jižní Gondwany. Tropeognathus byl dříve řazen do rodu Ornithocheirus, který žil ve stejné době v Evropě, ale nakonec z něj byl vyčleněn.

Foto: Reuters

Pterosauři Tropeognathus mesembrinus bojující o rybu v představách výtvarníků.

Předpokládá se, že podobně jako ostatní velcí ptakoještěři, jak se tito tvorové dříve nesprávně označovali, většinou spíše plachtil. V křídě se rozměry pterosaurů značně zvětšily, což bylo zřejmě dáno tím, že se objevili ptáci, jejichž schopnosti letu byly lepší.

Foto: Ricardo Moraes, Reuters

Pelontolog Alexander Kellner ukazuje modely pterosuara Tropeognathus mesembrinus.

Model kostry i objevené fosilie budou moci vidět návštěvníci muzea od pátku.

Pterosauři nepaří mezi dinosaury, jsou s nimi jen vzdáleně příbuzní, i když se někdy řadí do postranní větve archosaurů, ale ne té, která vedla k ptákům.

Foto: Ricardo Moraes, Reuters

Model kostry pterosaura Tropeognathus mesembrinus

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám