Hlavní obsah

Největšími mutanty na Zemi jsou Evropané, odhaluje nová studie

Novinky, pst

Lidská evoluce se nezastavila, a dokonce podle nové studie většina zaznamenaných změn v genetickém kódu proběhla poměrně nedávno. Známé jsou především problematické mutace u lidí evropského původu ve srovnání s lidmi s africkými kořeny, upozorňuje server register.com.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

"Poslední dramatický přírůstek lidské populace vyústil ve funkčně významné změny, které mohou mít zásadní důsledky pro porozumění a předvídání současných a budoucích vývojových trendů lidských nemocí a evoluce,” uvádí autoři studie v článku publikovaném v časopise Nature.

Studie se zakládá na zkoumání genomu 6500 Američanů afrického i evropského původu. Přibližně 73 procent vzácných variací v genetickém kódu (objevily se pouze u desetiny procenta vzorků) se objevilo teprve během posledních 5000 let.

Mutace mohou vést k vylepšením nebo určité specializaci jejich nositelů i v rámci celých skupin. Podobně se u Evropanů postupně po opuštění Afriky vyvinula světlejší barva kůže, aby se vypořádali s nedostatkem slunečního svitu. Genetické variace jako ve filmové sérii X-Men však nejsou podle odborníků možné - barva kůže, odolnost vůči nemocem, to ano, ale chrlení ohně nebo metání blesků či laserový pohled je čirá fikce.

Navíc mutace většinou přinášejí spíše problémy než upgrade. A tyto problémy se množí i díky populační explozi, kterou před 5000 lety nastartovala zemědělská revoluce. Nové mutace přichází na svět s každým dítětem (především pokud má staršího otce), v rychle rostoucí populaci se jich objeví více.

S vývojem vědy mají mutace šanci na přežití

Relativně malá skupina prvních lidí, která opustila Afriku a přesunula se postupně na sever do Evropy, se postupně enormně rozrostla a projevuje se u ní plno takových mutací.

“Jedním z nejzajímavějších zjištění je skutečnost, že Evropané mají více potenciálně nemoci vyvolávajících mutací než Afričané,” vysvětluje Suzanne Lealová, profesorka molekulární a lidské genetiky, která se podílela na výzkumu.

V dlouhé a temné historii lidstva neměly špatné mutace (především ty omezující reprodukci druhu) většinou šanci se rozšířit, protože jejich nositelé zemřeli dříve, než měli potomky. Civilizace se zdravotní péčí a dalšími výdobytky pokroku tento pomalý proces eliminace zlikvidovala a mutace mají čas se objevit i rozšířit.

Přestože to pro Evropany znamená především vyšší četnost různých život znepříjemňujících poruch, mají lidé pocházející ze severního kontinentu i vyšší pravděpodobnost, že se objeví i někdo opravdu výjimečný.

Reklama

Výběr článků

Načítám