Takhle jednou bude vypadat Slunce. NASA pořídila snímky planetárních mlhovin

NASA zveřejnila snímky planetárních mlhovin NGC 6543 (známé jako Kočičí oko), NGC 7662, NGC 7009 a NGC 6826. Na všech fotografiích je rentgenové záření zachycené satelitem Chandra znázorněno fialově, světelné záření pořízené Hubblem je vidět červeně, zeleně a modře.

Planetární mlhoviny jsou nejčastěji kulové objekty tvořené plyny, které představují určité typy hvězd v poslední fázi jejich života. Tato fáze trvá v astronomickém kontextu chviličku, pouze několik tisíc let. Název planetární mlhovina zavedl jejich objevitel William Herschel na konci 18. století v domnění, že jde o planetární jev, později se prokázalo, že s planetami nemá nic společného, jméno už ale zůstalo.

Během současného výzkumu našli vědci 21 nových planetárních mlhovin v okruhu zhruba pěti tisíc světelných let od Země. Zároveň studují 14 planetárních mlhovin, které observatoř Chandra vypátrala už dřív.

Do fáze planetární mlhoviny by se za několik miliard let mohlo dostat Slunce. Když hvězda jeho typu spotřebuje všechen vodík ve svém jádru, začne růst do velikosti červeného obra, její průměr se zvětší až několikasetnásobně. Následně odhodí většinu svých vnějších vrstev a nakonec zbude jen žhavé jádro, které se poté smrskne do formy bílého trpaslíka. Rychlé proudy částic vyzařovaných z jádra naráží do vyvržené atmosféry umírající hvězdy a tlačí ji pryč, což vytváří půvabné, mušlovité, vláknité struktury, které lze pozorovat optickými teleskopy.

V naší galaxii, která se skládá z více než dvou set miliard hvězd, je známo pouze zhruba 1500 planetárních mlhovin. Vzhledem ke své krátké životnosti jsou relativně vzácným jevem.