Tým provedl skeny mozku u 1 896 čtrnáctiletých. Skenovaní současně měli plnit různé úkoly vyžadující rychlou reakci nebo rozhodnutí při mačkání tlačítek. Současně se zjišťoval životní styl těchto dětí, včetně toho, nakolik už experimentovaly s cigaretami, alkoholem a drogami.

„Rozdíl v těchto (neuronových) sítích naznačuje, jak předejít užívání drog,“ řekl psychiatr Hugh Garavan z Vermontské univerzity, který se na výzkumu podílel.
Garavan uvedl, že nižší aktivita orbitofrontální kůry, což je část mozku, která se podílí na rozhodování, je spojena s experimentováním s alkoholem, cigaretami a drogami.

Psychiatr dodal, že čtrnáctiletí s méně aktivní orbitofrontální kůrou na nabídku cigarety nebo alkoholu řeknou spíš „jo, dám si“, zatímco ostatní řeknou „ne, tohle já nedělám“.

Podle něho by bylo v budoucnu možné zjištěním aktivity této a jiných částí mozku zjistit riziko případného užívání drog.

Hyperaktivita k braní drog nevede

Výzkum také zjistil, jak funkce těchto sítí souvisí s hyperaktivitou a poruchou pozornosti (ADHD), a vyloučil hypotézu, že děti s ADHD mají větší sklony k braní drog.

Ukázalo se, že jak lidé s ADHD, tak ti, kteří začínají brát drogy, mají problémy se špatnou funkcí inhibitorů a jsou vysoce impulsivní. Kvůli tomu se v posledních letech opakovaně objevovala hypotéza, že lidé s ADHD spíše podlehnou drogám. To bylo nyní vyloučeno, neboť u obou skupin byly poruchy v neuronové síti nalezeny v jiných oblastech mozku. Obě skupiny přitom selhávaly u testů na reakční dobu při stihnutí tlačítka.

Vědci identifikovali sedm sítí, kde jsou signály úspěšně zpomaleny, a šest, kde to selhalo.