Článek
Podle Fordova projektu se kuřata zbaví částí mozkové kůry, takže nebudou schopna vnímat nic z toho, co se kolem nich děje, ani bolest, ani stres.
Kuřata v masových chovech žijí bez přirozeného světla šest až sedm týdnů. Jejich krmná směs obsahuje takové látky, aby po ní rychle rostla a přibírala na váze. Podle serveru často hynou na selhání srdce, protože tento sval nezvládá rychlý nárůst tělesné hmoty.
Záběr z filmu Matrix z roku 1999
S dalším řešením nezáviděníhodné situace kuřat přišel americký filozof Paul Thompson, podle něhož by bylo vhodné takto chovanou drůbež zbavit zraku. Tvrzení, že slepí ptáci mnohem lépe snášejí přecpané prostory plné svých vrstevníků, podepřel pozorováním kuřat, jež přišla o schopnost vidět kvůli různým zraněním. Podle něj by takový chov kuřat na maso byl humánnější.
Ford však ve svém projektu pokročil ještě dále. Podle něj by se měl u kuřat provést zásah do mozkové kůry tak, aby se narušila jejich schopnost vnímat okolí. Tím by se otevřela možnost chovat je v ještě těsnějších podmínkách bez toho, aby nadměrně trpěla fyzicky i psychicky.
Mozkový kmen by podle Forda měl být zachován, aby další tělesné funkce opeřenců normálně fungovaly a oni mohli růst, tloustnout a vycházet vstříc mohutné poptávce po kuřecím mase.
Více kuřat na menší ploše
Kuřata by podle Forda mohla být také chována v zavěšení ve svislých konstrukcích po tisíci kusech. Veškerou potravu by dostávala pomocí trubic podobně, jako tomu bylo ve filmu Matrix. Aby se jich do konstrukce vešlo co nejvíce, odstranily by se jim i nohy. Tak by se jich na krychlový metr vměstnalo podle Fordových výpočtů 11,7 místo 3,2 jako při současném způsobu chovu brojlerů.
Jak Ford uvedl, jím vymyšlený způsob chování kuřat není o nic víc pobuřující než ten, kterého se využívá nyní. „Okolnosti současného chovu jsou stejně šokující, jsou však ukryty pod sentimentálním hávem tradičního farmaření, které máme jako konzumenti v povědomí,“ řekl Ford serveru.