Článek
Experti z University College London shromáždili data od více než sedmi tisíc britských státních zaměstnanců ve věku mezi 45 a 70 lety. Pět tisíc mužů a dva tisíce žen souhlasilo s tím, že podstoupí slovní a písemné testy, a to třikrát během období let 1997 až 2007. Desetiminutové testy zkoumaly úroveň paměti, slovní zásoby a chápání.
Zhoršování paměti a mozkové aktivity u nejstarších účastníků testu bylo možné očekávat, překvapivé však byly výsledky u těch nejmladších. I ti totiž vykazovali známky úbytku duševních sil. U lidí v kategorii 45 – 49 let výzkumníci zaznamenali pokles mentálních schopností o 3,6 procenta. Úpadek postihoval všechny sledované disciplíny, kromě slovní zásoby.
S narůstajícím věkem pak destruktivní procesy v mozku výrazně akcelerují. U mužů mezi 65 až 70 lety je to o 9,6 procenta, ženy dopadly o něco lépe, když se jejich mozkové schopnosti zhoršily o 7,4 procenta.
Efektivní léčba musí začít co nejdříve
Proč je to důležité? Vědci se domnívají, že u jedinců, jejichž mozky začínají chřadnout nejdříve, je mnohem vyšší pravděpodobnost rozvinutí demence v pozdějším věku. A pokud existuje šance, jak tento proces zpomalit, je nutné vytipovat nejohroženější pacienty a začít s jejich efektivní léčbou co nejdříve, dlouho před tím, než se u nich Alzheimerova nemoc či jiné formy demence začnou projevovat. Podle studie totiž demenci předchází slábnutí duševní kondice po dobu 20 až 30 let.
“Porozumění mentálnímu stárnutí je jednou z výzev tohoto století,” uvedla šéfka výzkumu, profesorka Archana Singhová-Manouxová z francouzského Centra pro výzkum v epidemiologii a zdraví populace. Výzkum v této oblasti je podle ní důležitý už proto, že počty seniorů na planetě podle ní exponenciálně stoupají.
„Prevence je možná,“ uvádí přitom studie s tím, že nejdůležitější je zdravý životní styl. "Zdravotní návyky jako kouření či fyzická aktivita mají vliv na úroveň poznávacích schopností mozku," řekla Singhová-Manouxová.