Článek
Voda, která na skládku naprší, se musí zachytávat, stejně jako průsaky ze samotné skládky. Čistí se buď přes klasickou čističku odpadních vod, nebo s pomocí technologie mající původ v NASA.
Reverzní osmóza, používána pro čištění vod na skládkách je technika zdokonalená experty z NASA pro čištění tekutin v kosmu. Odstraňuje z vody jakékoli zbývající baktérie, viry, soli, minerály, cukry, proteiny či toxické prvky. Výsledkem je takřka absolutně čistá voda.
Funguje tak, že umožňuje průchod rozpouštědla nanofiltrační membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje. Využívá se také při přípravě pitné vody z vody mořské nebo v akvaristice k úpravě vody pro některé druhy ryb.
Funguje tak, že umožňuje průchod rozpouštědla nanofiltrační membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje. Využívá se také při přípravě pitné vody z vody mořské nebo v akvaristice k úpravě vody pro některé druhy ryb.
Výhodou je čištění vod s velkou účinností a tím i nezávislost na klasických čistírnách odpadních vod.
Fólie a drenáže
Podloží každé skládky je v několika vrstvách vyloženo speciálními fóliemi a opatřeno drenážemi, aby se do něj nedostala voda. Průsaková voda se buď odváží cisternami, nebo jde přímo z drenážního systému do náročného procesu čištění.
Mezinárodní výzkumy se shodují v tom, že případné výtoky ze skládek představují v období několika desetiletí značný rizikový potenciál pro životní prostředí, který nelze předem ani odhadnout.
Obří a nevyzpytatelné reaktory
Těleso skládky, tedy zavážková masa, se dá podle odborníků přirovnat k reaktoru, který je mnohonásobně větší, než reaktory známé z technické praxe. Co vstupuje do takového reaktoru, nelze přesně vypočítat a rovněž výstupy z takového reaktoru lze odhadnout pouze nedostatečně, konstatují specialisté.
| Češi vyhodí přes dva milióny tun odpadků ročně |
| Přes dva milióny tun komunálního odpadu ročně putuje v Česku na skládky. Spaluje se zhruba jen něco přes 700 tisíc tun ročně. |
| V nakládání s opady se v Česku točí kolem 35 miliard korun ročně a do roku 2017 to vzroste až na 50 miliard. |
| Postarat se o jednu tunu komunálního odpadu přijde na 1200–1500 korun. |
Proto stále hledají propracovanější metody, jak uchránit okolí před tím, co ve skládce bují a co by mohlo unikat do spodních vod.
| Skládka se musí hlídat ještě 30 let po uzavření |
| Do každé skládky komunálního odpadu se vždy musí umisťovat několik těsnicích vrstev, zachytává se spodní a dešťová voda, hlídají se posuny a chemické procesy uvnitř skládky, a to i třicet let po jejím uzavření. |
| Životnost těsnících fólií je plánována na 500 let. |
| Mimo to je vybudována biologická bariéra, tzv. zhutňované minerální vrstvy. |
| Drenáž tvoří 30cm vrstva kačírku a potrubí pro vedení průsakových vod. Drenážní vrstva se navíc kryje separační geotextilií. |
Proč na skládkách občas hoří
Ve skládce po desítky let dochází k často nepředpokládaným procesům z toho, co se tam všechno potká. Třeba zbytky barev či baterie, které tam lidé vyhodili. A tak nepřekvapí, když je v jejím jádru po léta pořádné horko - teplota se tam pohybuje kolem 65 stupňů Celsia.
Skládky se musí pořád hlídat neboť dochází i k jejich samovznícení.
Stačí pak, když se v tomto „pulzujícím“ prostředí, kde se navíc ve velkém uvolňuje metan, potká koktejl těch „správných“ látek, a skládka komunálního odpadu vzplane.
Stačí k tomu víceméně stopové množství látek, které měl někdo odvést do sběrného dvora nebezpečného odpadu, ale místo toho je vyhodil do kontejneru na směsný odpad.
Ve svozovém voze, kam se vejdou zhruba tři tuny domovního odpadu, se to sice ztratí, ale na skládce pak i tak relativně malé množství nebezpečných a snadno reaktivních látek způsobuje požáry.
Co je to reverzní osmóza
Reverzní osmóza je technologie zdokonalená NASA pro čištění tekutin. Používá se též na ponorkách nebo v akvaristice. Odstraňuje baktérie, viry, soli, minerály, cukry a toxické prvky. Z vody vytvoří téměř čistou H2O.
Technologie se využívá rovněž při výrobě ultra čisté vody ve farmacii nebo mikroelektronice.
Hasit je bývá problém, protože skládka může prohořívat až na dno. Dokonce se už stalo, že oheň poškodil izolační fólie proti průsakům kontaminované vody a dalších látek do půdy. Provozovatelům pak nezbývá nic jiného, než část již zhutněné skládky odbagrovat a fólii nahradit.