Zmenšování mozku je přirozeným projevem stárnutí. Při tzv. lehké poruše poznávacích funkcí (anglicky MCI - mild congnitive impairment), která postihuje zhruba 16 procent lidí starších 70 let (výzkum se opírá o situaci ve Velké Británii), nebo Alzheimerově chorobě atrofuje mozek mnohem rychleji.

Mozek po 60 letech věku přirozeně ztrácí asi půl procenta své kapacity ročně. Při MCI to je ztráta 1 procento a při Alzeimerově nemoci až 2,5 procenta. Tak masivní úbytek mozkové hmoty je doprovázena rozsáhlými ztrátami paměti, zapomnětlivostí, ztrátou orientace, zmateností, neschopností se soustředit.

Britský výzkum, kdy byly tři druhy vitamínu B podávány 168 lidem třikrát denně, prokázal, že u osob s lehkou mozkovou demencí lze zmenšování mozku zpomalit až o 53 procent. Tyto výsledky byly podle týmu vědců tak přesvědčivé, že by to mohlo podnítit diskuzi o tom, zda nepředpisovat vitamín B každému pacientovi s MCI. Podle lékařů se u poloviny osob s MCI vyvine Alzheimerova choroba.

Mozek postižený Alzheimerovou chorobou na magnetické rezonanci

Mozek postižený Alzheimerovou chorobou na magnetické rezonanci

FOTO: fotobanka Profimedia

Vitamín B kontra neúčinné léky

„Řešení je jednoduché. Dáte někomu vitamíny a ochráníte jeho mozek,“ uvedl spoluautor studie David Smith, podle něhož jsou výsledky výzkumu „ohromně slibné“. „Jsou to teprve první testy, ale ukázal se záblesk naděje a úspěchu. Jsou to první zkoušky vůbec, jejichž výsledky jsou tak jasné. Myslím, že to změní směr výzkumu Alzheimerovy choroby. V Británii se Alzheimer vyvine u 500 lidí denně, pokud bychom to omezili o deset procent, byl by to velký úspěch. Osobně v to věřím,“ nezastíral nadšení Smith.

Výzkum je na druhé straně poměrně kontroverzní, neboť zcela odporuje obvyklému způsobu, kterým vědci Alzheimerovu chorobu léčí. Ukazuje totiž, že léčba obyčejným vitamínem B může být natolik účinná, že se tom farmakologickým společnostem s jejich drahými medicínami ani nesnilo.

Dosavadní výzkum se zaměřoval na zámotky nervových vláken, vědci z Oxfordu se však zaměřili na samotnou mozkovou atrofii. Vliv na toto zmenšování a úbytek mozkové hmoty má homocystein, aminokyselina přítomná v krvi. Právě vyšší hladina této látky způsobuje u starších lidí rychlejší mozkovou atrofii. Hladinu homocysteinu vitamín B efektivně snižuje, čím je ho v krvi více, tím méně obsahuje homocysteinu, jenž vzniká při metabolismu bílkovin.

Extrémní dávkování

Během výzkumu bylo 168 lidí starších 70 let se zjištěným MCI testováno na magnetické rezonanci, aby mohla být zaznamenána úroveň zmenšení jejich mozku. Po dva roky dostávala poté polovina z nich velkou dávku kombinace kyseliny listové, vitamínu B6 a B12. Ostatní dostávali jen placebo. Rozdíly na konci pokusu byly dramatické. V průměru se u osob, jež braly vitamín B, zpomalil úbytek mozkové hmoty o 30 procent, u některých to bylo až 53 procent.

Podle Smithe je zatím předčasné popisovat proces, jakým vitamín B funguje, proto jen krátce vysvětlil: „Léčba snižuje hladinu homocysteinu, nízká hladina homocysteinu omezuje atrofii mozku, nízká atrofie mozku znamená nižší omezení kognitivních funkcí.“

Co se týče množství vitamínu B, který pacienti dostávali, podle Smithe bylo extrémní. Tableta „TrioBe“, jež se dá předepsat ve Švédsku, ale v Británii není dostupná, obsahuje čtyřnásobné množství kyseliny listové a 300násobné množství vitamínu B12 oproti doporučené denní dávce. Toto množství však lze suplovat samostatnými léky.

V České republice bylo v roce 2000 s Alzheimerovou nemocí asi 50 tisíc až 70 tisíc osob.