Článek
Na základě nových výzkumů vědci podle National Geographic Society tvrdí, že pro deset pohrom existují důkazy o začátku putování do Země zaslíbené popsaném v knize Exodus. Vykreslují řetěz přírodních jevů, které vyústily v katastrofy.
Egyptské rány dopadly podle archeologů na starověké město Pi-Ramesse v nilské deltě, které bylo sídelní metropolí za vlády Ramesse II., který vládl mezi lety 1279-1213 př. n. l. Město bylo také před 3000 lety opuštěno nejspíše právě v důsledku biblických pohrom.
Klimatická změna
Klimatologové, kteří své studium zaměřili na vývoj podnebí v tomto období, zjistili výraznou až dramatickou proměnu, která poznamenala konec vlády velikého krále. Rekonstrukci klimatu jim umožnily analýzy stalagmitů v egyptských jeskyních, které obsahují radioaktivní prvky.
Ramsesovu dlouhou vládu provázelo stabilní teplé a vlhké klima, které však na konci přešlo náhle v období sucha. „Ramesse vládl v éře bohaté na srážky a jeho země vzkvétala. To však trvalo jen několik desetiletí. Pak se klima rychle zhoršilo,“ uvedl profesor Augusto Magini, paleoklimatolog z Univerzity v Heidelbergu. Ramses Veliký patří mezi nejslavnější a nejdéle vládnoucí faraony starověkého Egypta, jeho velkolepé stavby a kolosální sochy zdobí dodnes celý Egypt.
Náhlý vzrůst průměrných teplot způsobil podle vědců nejprve rapidní pokles hladiny životadárného Nilu, který se z veletoku změnil na mělkou bahnitou řeku. Vytvořily se tak podmínky pro první egyptskou ránu - vody Nilu se proměnily na krev. Biolog Stephan Pflugmacher z Leibnizova ústavu v Berlíně se domnívá, že tento úkaz souvisel s namnožením řas a sinic. A jedna z nich známá i pod názvem Burgundská krev (Oscillatoria rubescens), může vodě dodat neobvyklou rudou barvu. Mimo jiné má podíl na pojmenování Rudého moře.
Líný, na živiny bohatý tok v horkém počasí pak dominově vedl k dalším pohromám - zaplavení Egypta žábami, komáry a mouchami.
Žáby se vyvíjejí v mělkých vodách a jejich vývoj může být v zátěžové situaci urychlen působením hormonů. Jedovaté řasy mohou být takovým činitelem, který spustí rychlejší vývoj žab a jejich migraci z otráveného prostředí. Ovšem ohromné množství žab v nehostinných podmínkách vede i k jejich rychlému úhynu. Tím se vytváří příhodnější podmínky pro mouchy a komáry, které patří k hlavním přenašečům chorob. Žáby jako hlavní predátoři snižující počty hmyzu jsou ze hry a roje much a komárů napadají dobytek i lidi.
Posloupnost ran je zachována - šíří se dobytčí mor. Nákaza, nedostatek čerstvé pitné vody a potravin pak u lidí může vyvolat epidemii. Komáři jsou i dnes přenašeči malárie a horečnatých onemocnění.
Ovšem po této šesté ráně egyptské vstoupila do hry jiná událost, která se stala 600 kilometrů daleko a postarala se o další tři pohromy: krupobití, kobylky a temnotu.
Výbuch sopky Théra
Do sledovaného období totiž spadá jedna z největších erupcí v lidských dějinách: výbuch sopky Théra, která byla součástí ostrova Santoriny. Před třemi a půl tisíci lety vyvrhla do atmosféry miliardy tun sopečného popela.
Nadine von Blohm z Ústavu pro fyziku atmosféry v Německu vytvořila model, podle kterého se mohla oblaka vulkanického popela srazit s bouřkovým systémem nad Egyptem a způsobit silné krupobití, které není pro tuto oblast obvyklé.
Invaze kobylek pak podle kanadského biologa Siro Trevisanata také souvisela se sopečným spadem. Protože popel stimuluje srážky a tím vlhkost, což zvyšuje i pravděpodobnost migrace kobylek. A předposlední rána - temnota vyplývá ze zaclonění slunečního svitu.
Ostatně archeologové při vykopávkách v Egyptě zjistili přítomnost sopečného popela, přestože v Egyptě se žádná aktivní sopka nevyskytuje. Analýza jeho složení v příslušné době pak potvrzuje shodu s ostrovem Santorini.
Pokud jde o poslední ránu - smrt prvorozených, tu dávají vědci do souvislosti s plísní, která napadla obilí, a protože prvorození dostávali jako první svůj díl, mohli být i prvními obětmi.
Biblický příběh tak v očích vědy vychází jako logický sled událostí, které mohly snadno přimět k emigraci z Egypta velké skupiny obyvatel, zvláště pokud se jednalo o lidi druhé nebo ještě nižší kategorie, což byli v zemi faraonů všichni cizinci, nejen Izraelité.