Hlavní obsah

Vědci dokázali, že prostituce není výsadou lidí. Funguje i mezi zvířaty

Právo, Petr Kotek

O prostituci se mluví jako o nejstarším řemesle. A také jako o typicky lidské aktivitě, která je jiným živočišným druhům cizí. Ani jedno ani druhé není pravda. Nejstarším řemeslem bylo zřejmě hrnčířství. A za úplatu souloží například samičky šimpanzů druhu bonobo (Pan paniscus) nebo také krabů houslistů (Uca pugnax).

Článek

Zhruba desetitisícová populace bonobů, kteří patří k ohroženým druhům, žije ve vlhkých tropických pralesích jižně od řeky Kongo. V zajetí jich chová nejvíc zoologická zahrada v San Diegu v USA. Podle vědců mají s lidmi společných 98,8 % genetického materiálu, podle pozorovatelů pak i neuvěřitelné množství prvků sexuálního chování.

Chceš pomeranč? Nejdřív „zaplať“

Podle internetových stránek intimni-zivot.cz se u bonobů například běžně stává, že samička svolí ke kopulaci až poté, co jí sameček nabídne cukrovou třtinu, banán nebo pomeranč. Dostane je ovšem až po vykonaném styku. V praxi to vypadá tak, že sameček drží při souloži v každé ruce jeden pomeranč. Po styku odchází samička s jedním nich.

Bonobové s oblibou provozují vzájemnou masturbaci a orální sex. Zajímavé je i vzájemné genitální tření dvou samiček, tedy jakási lesbická aktivita. Homosexuální praktiky nejsou výjimkou ani u samců. Dalším jevem, který je v celé živočišné říši výjimečný, je soulož tváří v tvář, takzvaná misionářská poloha.

Samičky vědí, co je orgasmus

Samičky Bonobů navíc vykazují sexuální aktivitu i v obdobích, kdy nemohou otěhotnět. Bonobům se tedy stejně jako lidem podařilo oddělit sex od rozmnožování. Vysvětlení je vcelku prosté. Samičky bonobů jsou kromě žen druhu Homo sapiens v celé živočišné říši zřejmě jediné, které mají schopnost prožít orgasmus.

Bonobové se také líbají na ústa a vydatně přitom používají svůj dlouhý jazyk. Výsledkem je něco, co bychom mohli nazvat francouzským polibkem. Ošetřovatelé v zoologické zahradě v San Diegu jsou od nich na podobné projevy náklonnosti zvyklí.

Mezi kraby po sousedsku

O prožívání sexu u samiček krabů houslistů vědci zatím mnoho poznatků nemají. Vědí však s jistotou, že jej běžně provozují se samci ze sousedství výměnou za ochranu proti vetřelcům. Potvrzuje to výzkum vědců z Australské národní univerzity v Canbeře.

„Skutečnost, že krab přijde na pomoc chránit území jiného jedince, je velmi neobvyklá,“ uvedl Michael Jennions, který se podílel na studii, jejíž výsledky byly publikovány v odborném tisku. Chování kraba houslisty sledoval Jennions s kolegy v bažinatých mělčinách přírody afrického Mosambiku loni v říjnu a v listopadu.

Samečkové tohoto kraba mají veliká klepeta k obranným účelům, zatímco samičky mají jen dvě malá klepýtka na krmení. Vědci chtěli zjistit, jakým způsobem tyto samičky chrání své domovy.

Samičky se nezahánějí!

Krab houslista žije v doupěti a chrání si své území. Vědci posbírali kraby ze vzdálenějších částí oblasti a soustředili je poblíž obydlených doupat. Když se cizí sameček přiblížil k doupěti nějaké samičky, v 95 procentech případů jí přichvátal na pomoc sousední sameček. Ale když se přiblížila cizí samička, zahnali ji samečci pouze v 15 procentech případů. Což naznačuje, že krabí samečci tolerují přítomnost cizích samiček nablízku, zřejmě proto, že tyto samičky se páří skoro vždycky se svými sousedy.

Samičky kraba houslisty si většinou vybírají své partnery a páří se uvnitř doupěte. Ale vědci zpozorovali, že se někdy také páří na povrchu - a v 85 procentech případů to byl sex se sousedem. Vědci spekulují, že samičky kraba se takto odměňují za nějakou výhodu, kterou je v tomto případě ochrana před nepřítelem. 

Šimpanzi bonobové

Šimpanz bonobo (Pan paniscus) nebo často jen bonobo, případně někdy šimpanz trpasličí, je jeden ze dvou druhů rodu šimpanz, druhým je známější šimpanz učenlivý (Pan troglodytes).

Od šimpanze učenlivého se odlišují vzpřímenou chůzí, matriarchátem, rovnostářskou kulturou a významnou rolí pohlavního styku v jejich společnosti. Bonobové dosahují hmotnosti asi 50 kg a vyrůstají až do výšky asi 95 cm (samice 75 cm). Mají delší nohy s užšími chodidly, ale kratší ruce a menší hlavu než šimpanzi učenliví. Jejich trup je delší a užší v lopatkách. Odlišují je také již od narození černá tvář s narůžovělými bílými pysky a dlouhé chlupy po stranách obličeje. Jejich nadočnicové oblouky také nejsou tak mohutné. Podobně jako ostatní lidoopi se dožívají 35 až 40 let. Většinu času tráví na stromech. Noc tráví také v korunách stromů, kde si každou noc zhotovují z větví a listí hnízdo.

Bonobové byli objeveni v roce 1928 americkým anatomem Haroldem Coolidgem v belgickém muzeu v Tervuren, kde se nacházela lebka považovaná za lebku mladého šimpanze. Objev je však přičítán Ernstu Schwarzovi, který nález v roce 1929 publikoval.

Zdroj: Wikipedia

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám