Ze třiadvaceti přítomných členů AS UP mu svůj hlas dalo 14 senátorů, profesor Ivo Barteček získal devět hlasů.  Do druhého kola postoupili tito dva kandidáti, když v prvním kole získali 12 respektive 9 hlasů. Stávající rektor profesor Lubomír Dvořák v prvním kole získal dva hlasy a Jaroslav Vomáčka žádný, do druhého kola nepostoupili.

Mezi hlavní cíle, na něž se chce nový rektor zaměřit, bude patřit především zvýšení vědecké úrovně a prestiže UP, a to zejména důraznějším zapojením fakult a kateder do mezinárodních výzkumných programů a získáváním nových kolegů jak z řad absolventů dlouhodobých zahraničních pobytů, tak i z vědecky významných pracovišť ve světě.

Důraz bude klást rovněž na motivační mechanismy, které by posílily aktivity ve prospěch UP ze strany jednotlivých pracovníků, ústavů, kateder i fakult. Pozornost by měla být dále věnována kvalitě studia a uplatnění absolventů, oboustranně prospěšné spolupráci s uživatelskou sférou, oblasti marketingu a využití strukturálních fondů v letech 2009–2015.

Spolupráci s krajem a městem by mělo podpořit mj. vytvoření pozice emisara. V oblasti organizace a řízení bude příští rektor usilovat o nastavení kvalitního manažerského systému řízení; tým prorektorů by měl krom dosavadních oblastí zahrnout také úseky rozvoje a informačních technologií.

Profil nového rektora UP

Prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. (1957, ženatý, tři děti), vedoucí Katedry experimentální fyziky PřF UP působí mj. v Centru pro výzkum nanomateriálů. Je koordinátorem projektu Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů PřF UP, jenž je připravován v rámci evropského operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Hlavní oblastí odborného zájmu prof. M. Mašláně je Mössbauerova spektroskopie a její aplikace v mineralogii a chemii, především při studiu částic oxidů železa. Prof. M. Mašláň se zabývá také metodikou mössbauerovských měření a konstrukcí spektrometrů a detektorů. Je zakladatelem Vědecko-technického parku UP, řešitel 11 projektů s úhrnnou dotací nad 160 miliónů korun.