Výlet jsme zahájili ve Všenorech a po zelené značce šli částí Horní Mokropsy až ke kostelu sv. Václava. Kostel je i krásně vidět z vlaku na trati z Prahy do Berouna.

Odtud naše cesta prudce zamířila do kopce - stoupali jsme tři kilometry do svahu až k rozcestí před vrchem Kopanina s vysílačem Cukrák. Prošli jsme městem Jíloviště a pokračovali po modré turistické značce kolem vysílače na Kazín.

Zde jsme se zdrželi u občerstvení pod Cukrákem, které je kousek od modré trasy. Majestátně stojící vysílač míjíme a začínáme klesat - a to na úvod prudce a pak pozvolně ke Kazínu, lesní cesta nás dovedla až na kraj lesa v pražské části Lipence s výhledem na Prahu. 

Podél chatové oblasti jsme se dostali na skalnatý ostroh nad Berounkou. Místo je zarostlé stromy a nejsou zde viditelné žádné zbytky hradu Kazín. Avšak výhled a umístění na tomto vyvýšeném místě je důkazem oprávněnosti zde vybudovat hrad.  

Po prohlídce jsme sestoupili přímo pod skalní masiv s velkým bílým nápisem KAZÍN a prohlédli si okolí s trampskou osadou Tornádo. Poté po žluté značce jdeme dva kilometry do Černošic na železniční zastávku. To už jsme byli v cíli výletu - stalo se tak po patnácti kilometrech.

Kazín

Kazín je skalní ostroh (233 m n. m.) na pravém břehu řeky Berounky těsně před hranicí Prahy, v severozápadním cípu katastrálního území Jíloviště, naproti Dolním Mokropsům.

Kazín je rovněž název chatové osady, původně trampské, stojící od 20. let 20. století severně od skalního útvaru, avšak dnes již na území Prahy (katastrální území a městská část Lipence). Na východě na tuto osadu plynule navazuje osada Údolí Hvězd. Ke Kazínu již po mnoho desetiletí neodmyslitelně patří výletní restaurace Tornádo.

Název místa pochází z lidové legendy, která k tomuto místu přiřadila sídlo Krokovy dcery Kazi. Kronikáři a historikové jako Kosmas, Dalimil, Václav Hájek z Libočan či Daniel Adam z Veleslavína se o tuto hypotézu přeli.

Archeolog Jan Axamit při výzkumu v roce 1916 určil opevnění na Kazíně jako středověkou tvrz. Nalezeny byly rovněž stopy staršího neolitického osídlení (pozdní doba kamenná) a halštatského hradiště ze starší doby železné. Slovanské hradiště zde podle výzkumů nikdy nebylo.

Další fotografie z výletu