Článek
V druhé polovině devatenáctého století zde po třicet let trávila prázdniny česká spisovatelka Karolina Světlá. Vydat se po její Cestě je pro turistu zážitkem, barvy podzimu prožitek ještě více umocní - tady povodně nebyly a krajina je panensky neporušená.
Mohutná lípa u cesty připomíná místo, kde sedávala a hovořila se Světelskými. Prudkým výstupem se lze dostat k chalupě Na Pláních, na kdysi letiště položené nejvýše v Čechách, cvičiště alpských myslivců, skokanský můstek a lyžařské terény.
Na svazích Ještědu jsou dva lomy, dějiště povídky Karoliny Světlé Lamač, kde lze podnes nálézt polodrahokamy. V zorném poli se jako perličky objevují venkovské chalupy, dokumentující lidovou architekturu kraje, kde nehyzdí stráně žádné tovární budovy a zemědělské objekty.
Pohodová cesta vede ke skalnímu obydlí, kde sebevraždou skončil svůj život frajer a vražedník Jáchym Skalák. Cesta se proplétá mezi domky a lukami téměř biblické krajiny, s modrými cedulkami na domcích nebo objektech s památnými deskami.
Jedno z nejzajímavějších míst je kříž, kde si Józa Potockých probodává srdce. Povídka Kříž u potoka byla dvakrát zfilmována. Dokonalá znalost Podještědí se zračí v povídkách až thrillerových, spisovatelka na rozdíl od Boženy Němcové, která žila v Liberci před sto šedesáti léty, celý rok nesbírala pohádky, ale nechala si vyprávět skutečné příběhy.
Celé Ještědské hory jsou jejich dějištěm, betlém v horské chaloupce, vrchol Ještědu, chata Na Pláních, lomy, okolní vesničky a městečka byly inspirací pro její dílo. Koncem devatenáctého století do kraje pod Ještědem inspirováni spisovatelčiným dílem začínají přijíždět turisté a pohoří se stává cílem mnoha sportovců a příznivců turistiky.
V osmdesátých létech spisovatelku navštívili ve Světlé pánové Miroslav Tyrš a Vojtěch Náprstek, poté založili Klub českých turistů.
