Teplota na Rokytské slati u Modravy klesla na minus 35,3 stupně. Pod 30 stupňů spadly i teploty i na dalších meteorologických stanicích v mrazivých kotlinách na Šumavě. Mimo jiné i uprostřed Borových Lad, Volar nebo Horské Kvildy. Všechny za posledních 40 let vybudoval pětašedesátiletý nadšenec z Vimperka. V posledních dvou letech hledá mrazové kotliny i jinde než na Šumavě. Za pomoci přátel postavil meteorologické stanice v Novohradských, Jizerských i Krušných horách.

„Jsou to speciálně vytipované mrazové oblasti. Vždy tam vyrážíme. Na místě jsme několik týdnů, abychom určili přesné místo, kde teploty klesají na nejnižší hodnoty,“ uvedl Vojvodík, který už byl ke splnění svého snu několikrát hodně blízko. Pod Jezerní slatí na jeho vlastní meteorologické stanici, kterou nazval Perla, teploměr v lednu roku 1987 ukázal minus 41,6 stupně. "Je to vždy velké zklamání. Jako prohraný zápas," uvedl Vojvodík.

Na Šumavě má osm stanic

Letošní zimu je zatím rekord daleko. Pro třeskuté mrazy musí příroda přichystat přesné podmínky. „Arktický vzduch musí přicházet od severovýchodu. Těsně předtím je třeba, aby napadlo hodně sněhu. Přes den by měly být teploty kolem minus patnácti. Důležité je, aby se vyjasnilo a nefoukal vítr,“ říká.

Na Šumavě má osm meteorologických stanic. V těch dnech opět celé noci sleduje, jak se počasí po půlnoci vyvíjí, mrazy rostou nebo se otepluje. Poslední dva roky mu vůbec nepřály. Ale v roce 2012 naměřil na Perle u Kvildy minus 39,4 stupně. „To už bylo také hodně blízko,“ řekl Vojvodík v pátek na cestě k této stanici.

Antonín Vojvodík, který se na Šumavě věnuje měření teploty témeř 40 let, zaznamenal na devíti stanicích teplotu pod minus 30°C.

Antonín Vojvodík, který se na Šumavě věnuje měření teploty témeř 40 let, zaznamenal na devíti stanicích teplotu pod minus 30 °C.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

Na Šumavě se Vojvodíkovi podařilo naměřit několik republikových rarit týkající se počasí. „Například v červnu roku 2014 jsem na Perle zaznamenal 17 mrazivých dní. Přitom ve stejných dnech lidé ve vnitrozemí omdlévali horkem,“ uvedl. Nejmrazivější byl červenec roku 1990, kdy bylo mrazivých dní dokonce 18. Raritou byl 1. srpen 2013. Na Perle bylo ráno minus 0,1 stupně. Odpoledne ale teplota vyskočila na tropickou teplotu plus 30,2 stupně. Byl to takzvaný mrazotropický den. „To je možné jen na Šumavě,“ řekl Vojvodík.

Už ho berou vážně

Podle něj je Perla nejchladnějším místem v České republice. I když není v některých případech nejstudenější, má během roku nejvíce chladných dnů. "Ale samozřejmě, když dostane Rokytská slať lepší podmínky, tak Perlu porazí. Dnes byla třetí stanice Borová Lada,“ popsal situaci na svých meteostanicích.

Vojvodík platí za průkopníka amatérské meteorologie v Česku, do svého koníčku investuje veškerý volný čas, energii a často i úspory. „Manželka si za ta léta zvykla. Teď jsem vybudoval další meteorologickou stanici. Stála mě 30 000 korun. Za ty peníze bych si mohl pořídit dovolenou v Karibiku. Ale co bych tam já vlastně dělal,“ pokrčil rameny.

Cesta k respektu profesionálních meteorologů byla dlouhá. „Zpočátku mi nikdo nevěřil, že na Šumavě mrzne i v létě. V roce 1983 jsem zjistil, že od května do září bylo na Horské Kvildě více mrazivých dní než na Lomnickém štítu. Napsal jsem článek do odborného časopisu s názvem Šumavský zázrak. Postupně mě začali odborníci brát vážně,“ řekl. Dnes se data z jeho stanic berou jako oficiální. Pracují s nimi profesionálové z Českého hydrometeorologického ústavu a sleduje je celá republika.