Štefan Švec: Kompas Kundera
Spor o Milana Kunderu zjevně klepl na nějakou morální brňavku, kterou jako národ máme. Proto se každou chvíli znovu vynoří. Nedávno se tak v novinách objevil další „důkaz“ Kunderova udavačství. Nedokazuje sice nic jiného než originalitu protokolu, který už známe a o jehož původu v 50. letech nikdo rozumný nepochybuje, ale na exhumaci pořád stejných diskusí stačil.
Štefan Švec
FOTO: Petr Horník, Právo
pondělí 16. listopadu 2009, 10:00
Málokdo si přitom uvědomuje, že tahle aféra není o minulosti, ale o současnosti. Minulost je víceméně daná. I kdyby Kundera neudal, vzorem morálky není. I kdyby udal, zůstává jeho umění velké. Mohl být klidně udavač z povolání, jeho romány dál patří k tomu nejlepšímu, co u nás v posledním půlstoletí vzniklo. Talent se prostě ukazuje v lidech složitých, Hamsun byl kolaborant, Nezval koryfej komunistů, Oscar Wilde souložil s chlapečky a do Jarka Nohavici se taky trefuje dobře. I jeho dílo tu ale bude déle než kosti všech pohoršenců, kteří jím tak hrdě pohrdají. Naproti tomu morální velikáni přes všechnu snaživost Jiřího Stránského obvykle uměleckou genialitou neoplývají.
Jestli Milan Kundera udal, ví dnes jistě jen on a Bůh. Kdyby byl udavačství nepromlčitelný zločin, žádný normální soud by ho podle dostupných důkazů neodsoudil. Na druhou stranu ten policejní papír existuje a něco se v něm píše.
Milan Kundera
FOTO: ČTK
Kundera a Bůh si otázku viny nějak vyřídí. To, jak se k ní stavíme my, mluví o nás. Pozoruhodné je, že nikdo neříká „já nevím“. Všichni mají názor, a to dokazuje jediné: že ho vlastně měli už předtím, že žádné důkazy nepotřebují. O Karlu Sabinovi se dá nezávisle prohlásit: „donášel (a psal dobrou literaturu)“. O Milanu Kunderovi ne. Poctivě vyslovit lze jediné: „pravděpodobně byl na policii a udal, ale neznáme okolnosti, motivy, a ani ta přítomnost na lampárně není stoprocentně jistá – chybí obvyklé náležitosti jejího záznamu jako podpis či číslo občanky“. Jednoduše řečeno: „nevím“.
Kunderovi fanatičtí obránci připomínají houf modloslužebníků, kterým někdo pomočil bůžka. S absurdním pohoršením mluví o spiknutí a odmítají připustit, že nějaký papír vůbec existuje. Jsou legrační. Kunderovi pomlouvači jsou ale kromě směšnosti navíc nebezpeční. Nejdou pro slovo daleko a jejich vlastní morálka stojí na hřbetech zadupaných hříšníků. Neodsoudilli by Kunderu podle dostupných důkazů žádný normální soud, tribunál těchhle správňáků ho vyloučil ze slušné společnosti okamžitě, jednohlasně a s vervou, jako se vylučovalo ze strany v Žertu. Bodrých Pavlů Zemánků je v každé době dost.
Kauza Kundera je dobrý kompas pro dnešek. Obejděte velkým obloukem každého, kdo v ní má jasno.
Štefan Švec, SALON, Právo
Kultura
Legenda psychobilly vystoupí na Strahově
Slavní velšští představitelé psychobilly Demented Are Go vystupují tuto sobu v Praze na Strahově. Hrát před nimi bude domácí soubor...
Diego Feijóo chápe design jako svébytné umění
Práce španělského designera Diega Feijóo jsou vystaveny v pražském Institutu Cervantes pod názvem Co, proč a jak (dle tří základních...
Buty zůstávají nezaměnitelní a vtipně poťouchlí
Radek Pastrňák, Richard Kroczek, Milan Straka, Milan Nytra a Petr Vavřík ze skupiny Buty připravili po delší pauze další porci nezaměnitelných...




