Hlavní obsah

RECENZE: Purpurový vrch. Velká podívaná na slabý příběh

Právo, Věra Míšková

Mexický rodák Guillermo del Toro je sice jako scenárista podepsán mimo jiné pod všemi třemi díly Hobita, ale zároveň je jako režisér (i scenárista) považován bezmála za klasika hororového žánru (Princ bez království, Faunův labyrint, Nebojte se tmy). Ve svém nejnovějším hororu Purpurový vrch se vrací ke staré škole gotického románu.

Foto: Cinemart

Mia Wasikowska jako hlavní hrdinka Purpurového vrchu

Článek

Děj začíná v New Yorku na počátku dvacátého století, kdy se v americké společnosti jako novinka z Evropy objevil valčík. V luxusním sídle se svým bohatým otcem žije začínající spisovatelka Edith (Mia Wasikowska), mladá žena plná fantazie a snů.

Že jí učaruje vysoký Angličan (Tom Hiddleston), který jí lichotí, především co se jejího talentu týče, nepřekvapí. Horší však je, že ani po zbytek filmu diváky nepřekvapí skoro nic vyjma nesmírné hlouposti hlavní hrdinky.

Po otcově smrti, považované za nehodu (divák ví, že nebyla, protože vraždu viděl, a také by si nikdo na světě nedokázal tak strašně roztřískat hlavu uklouznutím na umyvadlo), se za lichotníka z lásky provdá a odjede s ním do Anglie. Tam čeká jeho temně kostýmovaná i temně se tvářící sestra Lucille (Jessica Chastainová).

Potud to vypadá jako náběh na slušnou detektivku ve stylu „málo lidí v jednom opuštěném domě“, protože je jasné, že vražda musí být vyřešena. Dokonce ještě i chvilku po příjezdu na Purpurový vrch to tak působí: nehostinný, opuštěný a strašidelný kraj, rozpadající se obydlí, kde všechno skřípe, vrže a skučí, voda i sníh se tu jílovým podložím barví do krvavě rudé. Divák však marně čeká na Poirota či na Maigreta… Je jasné, že každá normální, natož mimořádně přecitlivělá žena by při vstupu do takového domu hrůzy stručně pohovořila o manželově šílenství a zdrhla i za cenu ztrát na cti, zdraví a snad i na životě. Jenže v tu chvíli film opouští normální svět i detektivku a vydává se cestou lekavé duchařiny. Všechna logika jde stranou.

Edith se začíná setkávat nejen s krvavou vodou, ale také s kostrouduchem téže barvy. Duch ji budí, bafá na ni ze zákoutí, sténá a kvílí a ona – inu, celkem nic. Je spíše jen zvědavá a ta zvědavost ji vede až do sklepení, k pátrání po tajemné a hrůzné minulosti domu i jeho obyvatel. A když začne konečně škemrat, že chce odjet, je jasné, že je pozdě.

Potíž je v tom, že divák je po celou dobu jaksi napřed před natvrdlou hlavní hrdinkou a jejími o nic chytřejšími protivníky. Například už když jí dá Lucille poprvé se sveřepým výrazem napít čaje, je Edith nejspíš jediná v sále, koho nenapadne, že v něm je pomalu působící jed… A tak to jde až do předvídatelného finále.

Jiná věc je vizuální stránka. O té měl režisér tak přesnou představu, že odmítl točit v existujícím domě a raději si pár let počkal, nechal ho postavit a vybavení vyrobit tak, jak si to vymyslel.

A je to opravdu paráda, od stavby přes nábytek a kostýmy až k barvám, jimiž vše dokonale hraje. Herci hrají evidentně přesně tak, jak to režisér chtěl, a je to místy výborné, místy přehnané jako celý tento nevyrovnaný film. Výsledkem je, že když dojde na souboj lopata versus sekáček na maso, část publika už místo strachu propuká v smích. A to si Guillermo del Toro určitě nepřál.

Purpurový vrch
USA 2015, 119 min. Režie: Guillermo del Toro, hrají: Mia Wasikowska, Tom Hiddleston, Jessica Chastainová a dalš.

Celkové hodnocení: 50 %

Reklama

Výběr článků

Načítám