Článek
Proč je pro vás český skladatel Jan Dismas Zelenka zajímavý?
Protože jeho skladatelská velikost je v prudkém rozporu s tím, co o něm víme. Byl dlouho zapomenut a teprve začátkem šedesátých let minulého století se začalo přicházet na to, že jeho hudba je výjimečná. V té době ale byla zcela neznámá. Bylo to proto, že patřila panovníkovi, u něhož sloužil na drážďanském dvoře. Byl jeho zaměstnanec, pracoval v orchestru jako kontrabasista, kapelník, zpěvák i učitel a všechno, co zkomponoval, patřilo králi a nesmělo se interpretovat jinde než na drážďanském dvoře. Jeho dílo bylo tedy pečlivě uschováno v archivu.
Existovalo ale pár výjimek. Například Johann Sebastian Bach si nechal opsat pár jeho skladeb, hrál je v Lipsku a prohlásil dokonce, že Zelenka patří mezi devět nejlepších skladatelů, s nimiž se v životě setkal. Bachův syn Wilhelm Friedemann byl totiž v Drážďanech Zelenkovým sousedem a pracovali ve stejném orchestru.
V čem je podle vás síla Zelenkových skladeb?
Jsou stejně kvalitní, jako skladby nejznámějších barokních autorů Bacha, Vivaldiho nebo Händela. Jeho hudba je stejně úchvatná, ale přitom úplně jiná. Měl svébytný a originální styl, jenž je po kompoziční a emocionální stránce velmi silný. Zelenkovu skladbu poznáte hned, během několika taktů.
Říká se, že je český Bach.
To je pravda, přitom je to nesmysl. S Bachovou hudbou nemá ta Zelenkova nic společného, tvořili jenom ve stejném období. Navíc i Bach byl velice osobitý autor. On i Zelenka do své tvorby zpracovali řadu stylů, které byly v té době známy. Na Bacha působila zejména italská a francouzská hudba, na Zelenku zase autoři neapolské operní školy, studium ve Vídni i italská světská hudba. Přitom byl skladatel, který komponoval především duchovní díla.
Součásti festivalu bude konference o Zelenkovi. Co bude jejím tématem?
Zelenka je nesmírně silné téma a neustále se objevují nová fakta, která nemají být kde zveřejněna. Naší jednodenní konference se 15. října zúčastní nejvýznamnější představitelé současného výzkumu od nás, z Austrálie, Islandu a Německa. Klade si za cíl vytvořit platformu pro zveřejnění a prezentaci výsledků současných badatelů.
Zároveň se má stát impulsem a inspirací pro zahájení dosud stagnujícího výzkumu v Čechách. Je totiž smutné, že všechno podstatné, co jsme se o Zelenkovi dozvěděli, přišlo ze zahraničí. U nás zatím nemá mezi muzikology silného advokáta. Má ho ale mezi hudebníky.
Na konferenci může po zaregistrování přijít každý, koho Zelenka zajímá. První referát, který zazní, se jmenuje Mýty a legendy v životě Jana Dismase Zelenky. Bude rozkrývat okolnosti, za kterých vznikaly.
Co zazní na festivalu?
Na programu jsou tři koncerty. První bude věnován skladbám pro sólový alt a orchestr. Je to zvláštní kapitola v Zelenkově tvorbě. Jde o díla, která psal pro kastráty, jež učil na drážďanském dvoře. Mohl si dovolit skládat pro ně skoro až nemožné věci, protože oni byli schopni zazpívat cokoli. Na festivalu je bude prezentovat italský kontratenorista Filippo Mineccia, hrát bude Ensemble Inégal.
Druhý koncert představí Ensemble Inégal s hráčem na lesní roh Radkem Baborákem a použity budou moderní nástroje. Poslední den zahraje britský Ensemble Marsyas Zelenkovy Triové sonáty. Jsou to co do obsazení jeho nejmenší díla, ale shodou okolností jejich vydání tiskem způsobilo senzaci a touhu poznat Zelenkovu tvorbu více. To bylo v roce 1968.
S Ensemble Inégal jste vydali již několik alb se Zelenkovými kompozicemi. Chystáte další?
Od 4. do 8. října jsme ho natáčeli. Bude na něm Zelenkův cyklus nešpor, tedy zhudebněných večerních modliteb. Tento cyklus nebyl dosud nikdy zahrán a natočen jako celek. Udělali jsme to až my.