Hlavní obsah

Umění milovat se lze učit, ale přírodu nepřechytračíte

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slavná kniha Umění milovat od Ericha Fromma brzy oslaví šedesát let od prvního vydání. Nově vyšla v nakladatelství Portál. Co z ní po letech stále platí?

Foto: Portál

Erich Fromm: Umění milovat

Článek

Známý psychoanalytik, sociolog a filozof Erich Fromm (1900-1980) přišel v padesátých letech s poměrně novátorským pohledem na problém partnerství. Zjevně inspirován východní filozofií, rozpracoval svou brilantní esej o lásce, která není náhodným pocitem - je totiž pracným uměním, kterému se lze učit.

Už tehdy uváděl, že lidé jsou často zmatení povrchními filmy a písničkami (100 let před tím zase literaturou) a nechápou, že nic se neděje náhodně. Zatímco pracují na vzhledu, schopnosti zajímavě konverzovat nebo hromadí majetek v bláhové naději, že pak je budou lidé milovat, podstata jim uniká. Podle Fromma si lidé pletou popularitu s láskou.

Víme to, ale stejně se tak nechováme

I další jeho 60 let starý postřeh přesně vystihuje dnešní společnost - ačkoliv většina lidí pořád tvrdí, jak jsou pro ně nejdůležitější vztahy, ve skutečnosti jim nevěnují pozornost.

Doslova Fromm píše: „..téměř všechno ostatní se považuje za důležitější - úspěch, prestiž, peníze, moc - skoro všechna naše energie se spotřebuje na to, abychom se naučili, jak dosáhnout těchto cílů, a téměř žádná se nevynaloží na to, abychom se naučili umění milovat.“

Lidé se podle něj také mýlí, když si myslí, že problém lásky je problémem nalezení správného objektu, nikoliv schopnosti lásky. S hledáním objektu ovšem autor přece jen trochu „přestřelil“. Dlouhé a pracné hledání správného objektu není v případě partnerství omylem. Ve skutečnosti je „hledání objektu“ zhruba stejně důležité jako frommovské „umění milovat“. Veškerá moudrost, dospělost a odstranění iluzí může být k ničemu - třeba když pořádně nefunguje takzvaná „chemie“.

To ale nemění nic na tom, že Frommova stařičká esej je moudrá a místy i vtipná. Už v 50. letech upozorňuje například na úskalí tzv. boje za rovnoprávnost žen, který autorovi připadal spíše jako ignorování odlišností jedinců a kapitalistická průmyslová „standardizace lidí“.

Do kamene by se daly tesat výroky o moderním člověku, který má pocit, že toho musí udělat hodně a rychle, jinak „ztrácí čas“. Fromm už tehdy pochopil pod vlivem meditace, že je to přesně naopak.

Spěchem ztrácíte čas.

Moderní člověk rychle jí, rychle mluví, rychle pracuje. Neuvědomuje si, co dělá, myšlenkami je už jinde. Rychle mu stoupá tlak, rychle onemocní a nakonec ho rychle šoupnou do hrobu...

V Portálu současně vyšel také další titul Ericha Fromma: Strach ze svobody.

Reklama

Výběr článků

Načítám