Hlavní obsah

Golfové míčky Johna Updikea

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jako svým způsobem Osobní archeologii, řečeno s názvem jedné z povídek sbírky, lze vnímat posmrtně vydanou knihu amerického spisovatele Johna Updikea (1932–2009) Tátovy slzy a jiné povídky. Nakladatelství Paseka ji nabídlo v podání dvorního překladatele Miroslava Jindry.

Foto: ČTK

Americký spisovatel John Updike

Článek

Její hrdina Craig Martin, stejně jako postavy mnoha dalších příběhů i sám autor, se rozhodl prozkoumat stopy svého včerejška. V tomto případě ty, které zanechali předcházející majitelé jeho pozemku. A ke svému překvapení najde větší počet zapadlých golfových míčků. Ty tam, do lesa před sebou, pálil před lety čerstvý vlastník. Nikdy ne víc než tři na jedno zastavení. Nepočítal s tím, že by je někdy mohl najít. Nyní mu symbolizují začátek nové éry.

Pravda, lidé, o nichž velký prozaik před svým odchodem z tohoto světa vyprávěl, si uvědomují, že to, co se kdysi zdálo věčné, je jen vzpomínka na chvilkovou soudržnost širší rodiny, na manželskou věrnost, na osobní úspěch. S prožitým vědomím prchavosti osobních zážitků si všichni říkají, že je snad svět spíš pro mladé. Ale není tomu tak.

V Updikeově vyprávění je mnoho poznání a moudrosti. Právě proto, že popisuje osudy lidí, kteří mají takříkajíc nažito, s vědomím řádu v sobě. Projet s autem na červenou je pro ně přečin, i když policista nikde v okolí nestojí. A tak čtenář může s chutí vnímat tvrdý střet jisté uměřenosti a toho, čemu Updike říká vulgární žízeň po životě.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám