RECENZE: Burundanga. Poslední mohykán evropského terorismu

Burundangu Katalánce Jordiho Galcerána, kterou přeložil Ivan Jergl, bychom mohli zařadit do kolonky bulvární komedie, kdyby… Studentka Berta trochu předčasně a nechtěně otěhotní se svým přítelem – ajťákem. O jeho minulosti toho neví moc, a tak se s přítelkyní Sylvií – farmaceutkou – rozhodnou namíchat mu „drogu pravdy“, burundangu. A Manuel na sebe začne prozrazovat věci. Až potud bulvár.

Jenomže vzápětí vtrhne na scénu Gorka, terorista z baskické ETA, a jak se ukáže nejenom Manuelův přítel, ale také spolubojovník. Oba mají před akcí. Galceránova Burundanga rázem opouští chlíveček nevázané komedie. Smysl jeho hry dobře vystihli dramaturgyně Věra Mašková a režisér inscenace Ondřej Zajíc.

Po zpackaném činu – únos za účelem získání financí do pokladny podzemní organizace – vrací se sice Burundanga do komediálního žánru, ale žertovat na téma terorismu v zemi, kde byl v Evropě nejvíc rozšířen, hrozí přesunem do mezipatra humoru černého, možná cynického.

Jenomže uneseným kapitalistou je Sylviin strýc Jaime, který oba teroristické sopláky usvědčí z diletantství. Sám jako příslušník odboje ještě proti Frankovi je vyškolený v konspiraci, v hierarchii bojůvek, v ideologii a ve způsobech vedení nevyhlášené války s mocí. Oba teroristické babráky rozloží na molekuly neumětelství.

Galceránův komediální optimismus pokračuje – opět s pomocí skopolaminu, který dámy namíchají do piva pro změnu Gorkovi. Ukáže se, že je posledním mohykánem evropského terorismu, nemá už od koho přijímat rozkazy a čerstvě naverbovaný Manuel je jediný, komu může velet. Než se stal nemilosrdným teroristou, živil se jako kuchař, a k této profesi se také vrací. Sylviin strýc mu už jako svému zaměstnanci uhradí cestu do restaurace. V Hondurasu.

O vážných věcech nevážně, to zdobí Burundangu. Až herečky na scéně – Evellyn Pacoláková a Henrieta Hornáčková v rolích Berty a Sylvie – trochu uberou zbytečně hazardního komediálního plynu a Tomáš Novotný (Manuel) naopak vyroste z bezkrevnosti, celek ještě získá na věrohodnosti.

Přesní jsou Radim Kalvoda v roli teroristy-melancholika, kterého nikdo nemá rád, a Jiří Klem jako nonšalantní oběť terorismu a Sylviin strýc. Určitě vás potěší nenápadná scénická hudba Vladivojny La Chii, tak něco mezi spaghetti westernem a barcelonskými kantátami.