Článek
O devět gotických deskových obrazů tvořících Vyšebrodský oltář požádalo cisterciácké opatství Vyšší Brod, o dva obrazy Petra Paula Rubense Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin zažádali augustiniáni a rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou požaduje čtyři části takzvaného Puchnerova oltáře.
Tyto tři žádosti NG dostala loni v květnu, v listopadu se na základě dohody obou stran prodloužila lhůta na posouzení nároku církví. Již počátkem prosince ale tehdejší ministr kultury Jiří Balvín řekl, že zmíněná díla budou vydána s odkazem na odborné posudky. NG se od té doby k vydání děl nevyjadřovala, také proto, že čekala na nového řádného ředitele a pravděpodobně i s odkazem na tehdejší postoj vlády. Před dvěma měsíci nastoupil do čela NG historik umění Jiří Fajt, který vyřešení těchto restitučních žádostí označoval za jednu ze svých priorit.
Veřejnost o nic nepřijde
„Národní galerie je připravena splnit svou zákonnou povinnost. Opíráme se přitom o právní stanoviska, která nechal vypracovat předchozí management Národní galerie. A já jsem si po svém nástupu nechal vše znovu nezávisle posoudit,” řekl Fajt s tím, že za podstatnější považuje dohodu s církevními institucemi o tom, že vracená díla zůstanou v expozicích, a tedy přístupná veřejnosti.
Národní galerie dostala přes 30 žádostí o vydání uměleckých děl, kromě trojice zmíněných patří k těm významnějším ještě Madona roudnická a Madona z Veveří. U těch dosud není zřejmé, zda budou vydány. Žádosti zahrnovaly přes pět stovek soch, obrazů, grafických listů a kreseb, galerie však zjistila, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal.
Může se Vám hodit na Firmy.cz
Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu, a prokázat, že tato movitá věc funkčně souvisela s jejich nemovitostí, například předložením dobové fotografie.