Hlavní obsah

Nick Cave zahraje v Praze před vydáním živé desky

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Australský zpěvák Nick Cave vystoupí v pátek se svou skupinou The Bad Seed v Praze na Výstavišti v Tipsport aréně. Na turné je k únorovému albu PushThe Sky, kterému bude patřit první polovina koncertu. Zahraje tu před vydáním živé desky Live from KCRW, která vyjde na přelomu listopadu a prosince.

Foto: 1015

Nick Cave (uprostřed) se skupinou The Bad Seeds

Článek

Nicka Cavea naši posluchači dobře znají, objevil se u nás jak s Bad Seed, tak v komorním obsazení a představil tu i svůj drsný projekt Grinderman, který představoval návrat k divokým postpunkovým počátkům, ke zničující agresivitě zvuku skloubené s bluesovými kořeny. [celá zpráva]

Nyní opět hraje s vlastní kapelou, se kterou produkuje přístupnější tvorbu. [celá zpráva]

V pondělí se Nick Cave vyjádřil pro web listu Gambit Bestofneworelans ke změnám v doprovodné kapele, kde už není kytarista Mick Harvey a opět se do ní vrátil multiinstrumentalista Barry Adamson.

„Čím víc jsme poslouchali, co jsme nahráli, tím více jsme cítili, že pracujeme s věcí, která požírá veškerý prostor, a tou je doprovodná kytara. Bez kytary tu náhle celý ten prostor zůstal,“ řekl k odchodu Harveye. K návratu Adamsona dodal: „Thomas Wydler, náš bubeník, onemocněl těsně předtím, než jsme vyrazili na turné, což bylo smutné. Na desce hrál krásně na bicí. Těšil jsem se, že budeme hrát tyto písně s ním, ale museli jsme rychle promyslet změnu obsazení. Barry byl vždycky můj dobrý kamarád, zavolal jsem mu a on naskočil, aby nám pomohl.“

Písně jsou paměťová média

Cave se také vyjádřil k tomu, jaké je to hrát staré písně: „U některých písní se objeví tendence, že se dají hrát donekonečna. Odhalují stále něco nového. Jiné písně tuto schopnost nemají, dobře zní na desce, ale cítíte, že po pár přehráních jsou mrtvé. U dalších ale ,mají další význam, který bublá pod jejich povrchem. Regenerují samy sebe.“

Australanovi nevadí hrát staré skladby: „Písně jsou pro mne druhem paměťových zařízení. Předtsavují velmi efektivní způsob, jak být zatažen zpátky do raných dob. Když je zpívám na pódiu, mnohem více se zbývám vzpomínkami a emocemi, které v nich jsou obsažené. Mohu se znovu sejít s duchy své minulosti. To může být pěkné.“

Zpěvák také přiznal, že se mu během let proměnil hlas: „Je hlubší a všestrannější. Má intonace, má pověstná individualistická intonace se zlepšila. Někdy se slyším na pódiu a je spíš docela potěšující poslouchat, než aby to byla hrůza.“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám