Od rána diváci hlásili, že mají potíže naladit dětské Déčko, které bude vždy po dvacáté hodině večer střídat kulturní stanice ČT art. Problémy s kanálem, který by měl být údajně dostupný na 85 procentech území, měli kvůli slabému signálu dokonce i někteří diváci v jinak vcelku dobře pokryté Praze.

A nejen to. Následné první vysílání večerního kulturního zpravodajství zápasilo se špatnou synchronizací obrazu a zvuku, o nějakém tom předčasném ustřihnutí moderátora ani nemluvě.

I když začátky nebývají hladké, tohle u velké televize s šedesátiletou historií překvapí, zvlášť když se vysílá z hlavního zpravodajského studia a v půlhodinovém pořadu až na jeden živý vstup nebyla aktuální ani jedna z nevelkého počtu reportáží a zpráv, takže se mohlo v minulých dnech vcelku pohodlně zkoušet.

ČT: Problémy souvisí s pronajatou sítí

ČT problémy s nedostupností signálu obhajuje nedostatkem vlastních kmitočtů a nutností vysílat v pronajaté „síti“, čímž odpovědnost poněkud alibisticky přesouvá na poskytovatele služeb.

Mapa pokrytí signálem vysílací sítě 1a, prostřednictvím které jsou šířeny nové kanály České televize ČT :D a ČT art.

Mapa pokrytí signálem vysílací sítě 1a, prostřednictvím které jsou šířeny nové stanice České televize ČT :D a ČT art.

FOTO: Česká televize

Jenže tento stav znala předem – a navzdory tomu z Jedničky a Dvojky přestěhovala až na Večerníček veškeré dětské pořady. Značná část dětského publika tak přijde nejen o ně, ale třeba taky o nový trikový seriál Špačkovi v síti času, který režiséři Karel Smyczek a Martin Dolenský chystali pět let.

Logo ČT art

Logo ČT art

FOTO: Česká televize

Kolik se na hlavní dva programy nakonec dostane slibované kultury, to si budeme muset počkat, ale moc jí asi nebude. První zkušenosti tedy jen potvrzují dosavadní dojmy, že obě nové stanice navzdory ambiciózním plánům vznikají až moc narychlo a jen v hrubých obrysech. ČT art zároveň s až sebevražedně obrovským vysílacím časem týdně.

Už jen smysluplně sestavit každodenní půlhodinový zpravodajský blok nebude jen tak: dění v Česku mají doplňovat i pravidelné reference ze zahraničí, vedení televize přitom mluví o přísných kritériích kvality, jenže praxe zatím ukázala pouhou sbírku maličkostí, což bude realitě příštích týdnů a měsíců patrně mnohem blíž než všechny ty velké plány.

PanMáma je britský nápad, Nova o tom nemluví

Diváky s koncem prázdnin testují i komerční televize. Zatímco Události v kultuře oznamovaly, že slavný český detektiv Štika z produkce Albatrosu právě „dobývá Norsko“, do Kročehlav v Kladně se jen pár dní předtím v tichosti nastěhovala Mrs. Brownová alias Jaruš Beranová. O britském původu svého nového sitkomu PanMáma se Nova nijak nezmiňuje, zřejmě proto, že na podzim nepřichází s žádnou vlastní novinkou.

„Babice“ se sentimentálními sklony v podání Milana Šteindlera nekompromisně řídí nejen svoji domácnost, ale i život dospělým dětem. Jenže kročehlavské Jaruš se navzdory tomu zatím moc nevede. Rázné mávání železnou pánví, teploměr v zadku nebo debaty o chlívácích „říznuté“ charakteristickou rozjíveností nováckých televizních skečů, to je těžko stravitelná kombinace. Naprostá bída to ale zas není. Při natáčení se dbá na každou repliku, pauzu i pohled, které musí odpovídat originálu, a tak z toho českým tvůrcům po letech všelijakých pokusů vychází aspoň opravdový sitkom.